Osvojení, opatrovnictví nezletilého

OSVOJENÍ, OPATROVNICTVÍ NEZLETILÉHO

ÚVOD

V následující práci se budu zabývat výkladem práva na tématiku osvojení a opatrovnictví nezletilého. Pokusím se přiblížit problematiku a přemýšlet nad možnými návrhy řešení.

STAŤ

Opatrovník má chránit práva a zájmy nezletilého. Soud ho jmenuje, pokud například zákonný zástupce nezletilého jeho zájmy nehájí dostatečně anebo pokud zákon takovou povinnost stanoví z jiného důvodu. Do roku 2013 upravoval opatrovnictví zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ale ten byl nahrazen novým občanským zákoníkem v roce 2014. Nový občanský zákoník podrobněji upravuje opatrovnictví člověka a hlavním záměrem je ochrana opatrovance a jeho zájmů a práv. Opatrovanec je člověk, kterého soud zbavil svéprávnosti v důsledku jeho duševního onemocnění, mentálního postižení nebo těžkého tělesného postižení. Na rozdíl od poručníka vykonává opatrovník pouze některá práva a povinnosti, například se stará o majetek nebo chodí s opatrovancem nakupovat. Opatrovancem se může stát fyzická osoba, která musí splňovat stanovené předpoklady a musí být k úkonům způsobilá.

Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy a předpokladem pro osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem. Souhlas s osvojením musí udělit rodiče i dítě samotná, pokud je starší dvanácti let. O osvojení rozhodne soud. Zaniká tak rodičovská odpovědnost i vyživovací povinnosti biologických rodičů vůči dítěti, a naopak vzniká tento soubor práv a povinnosti na straně osvojitelů. Nový občanský zákoník umožňuje i osvojení zletilého dítěte. Osvojiteli se mohou stát například manželé nebo jeden z manželů, ale obecně se jím může stát svéprávná a zletilá osoba, takže nezletilou osobu si může osvojit i matka samoživitelka. Dítě získává příjmení osvojitelů a osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let, kdy soud o osvojení rozhodl. Osvojitelské rodiny nijak nepodléhají zvláštnímu dozoru státních institucí, ale mají ze zákona povinnost informovat osvojence o tom, že byl osvojen. Připadá mi například zajímavé, že pokud je osvojeno nezletilé dítě, které je samo rodičem, vztahuje se osvojení i na jeho dítě.

Domnívám se, že opatrovnictví není tak častým předmětem sporů a dohadů jako právě osvojení. Pokud se zamyslíme nad prvním krokem, který musí fyzická osoba splnit, aby si mohla osvojit nezletilého, už zde narazíme na sporné skutečnosti. Fakt, že osvojit dítě může zletilá osoba, která nemusí nutně žít v partnerském vztahu a bude tak pro dítě představovat pouze jednu rodičovskou roli, není dle mého názoru spravedlivý. Konkrétně nesouhlasím s tím, jak se současné právo dívá na osvojení dětí homosexuálními páry. V červenci roku 2016 proběhla novela občanského zákoníku, která umožňuje lidem žijícím v registrovaném partnerství žádat o adopci. Osvojit dítě ale může pouze jeden z páru.