OTÁZKA Č. 1 - PRÁVNÍ JEDNÁNÍ, PRÁVNÍ VZTAHY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PRÁVNÍ JEDNÁNÍ
Nejběžnější právní skutečnost (není právní událost)
Projev vůle, která směřuje ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností (uzavření kupní sml.)
Charakteristika projevu vůle
Mezi vůlí a projevem musí být soulad
Co chci, se nesmí projevit navenek = princip ochrany dobré víry účastníků
Když nastanou závažné pochybnosti o nesouladu, je nutné vůli subjektu zkoumat a ta má vliv na platnost PJ
Způsob projevu vůle
Mluvenou řečí
Písemně u některých PJ je písemná forma nutná (smlouva o převodu nemovitostí)
Konkludentně
Jednáním (zaplacení, roztrhání závěti)
Opomenutím (může mít i jiný právní význam, mlčení k nezaplacení dluhu)
Právní jednání není, když vůle není zaměřená způsobit následek
Náležitosti právního jednání
Náležitosti subjektu
Právní subjektivita (když nemá, tak je PJ absolutně neplatné – podnikání nezletilé osoby, PJ osoby zbavené způsobilosti, PO nezapsaná v OR)
Náležitosti vůle:
Vůle musí být:
Skutečná – musí existovat a nesmí být vynucena násilím
Svobodná – subjekt musí mít svobodu se rozhodnout
Svoboda není:
Fyzické násilí – subjekt nemá volby
Výhružka – je protiprávní, když se hrozí tím, co je zakázáno (ublížení na zdraví) nebo to není zakázáno, ale nesmí se tím hrozit (trestní oznámení) – subjekt má strach z psychické újmy, ale má možnost volby
Tíseň – osoba je donucena k PJ za nápadně nevýhodných podmínek (ekonomické a sociální postavení, dluhy, zdravotní stav)
Vážná
Vážná není, když nechce vyvolat právní následky (v žertu, při hře), problém ale může nastat, když to druhý subjekt nepochopí – pak je nutné zajistit ochranu, že jedná v dobré víře – právní úkon nenastane, ale pokud vznikne škoda je odpovědnost za náhradu škody
Prostá omylu – nesoulad mezi právními následky, které účastník zamýšlel a které skutečně vyvolal
Omyl má význam, když je skrytý
Účastník, který jedná v omylu a neví o něm (nemá právní následek)
Účastník se na skrytu omylu podílel, vyvolal ho úmyslně nebo o něm musel vědět (koupě kradeného auta; má následky)
Náležitosti projevu
Srozumitelný
Určitý obsahově (přenechaný věci – není zřejmé či zaplatit nebo nezaplatit)
Písemná forma, je-li nutná (smlouva o převodu nemovitostí)
Náležitosti předmětu
Možnost (předmět musí být splnitelný; výjimka: předmětem může být to, co není vyrobeno, ale je možné to vyrobit)
Dovolenost (předmět musí být dovolený)
Nesmí být v rozporu se zákonem, obcházet zákon a být v rozporu s dobrými mravy
Typy a druhy právního jednání
Typické – vyjmenované v zákoně (kupní smlouva)
Atypické – nejsou uvedeny v zákoně, ale mohou platit (licenční smlouva)
Jednostranné – projev vůle jedné strany (závěť, odstoupení od smlouvy)
Dvoustranné – shodný projev vůle dvou účastníků (kupní smlouva)