Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Podstata, znaky a formy demokracie

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (32,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

12. Podstata, znaky a formy demokracie PODSTATA DEMOKRACIE Demokracie představuje způsob, kterým nositel moci svou moc vykonává. Z tohoto hlediska je moderní stát spojován s demokracií. Demokracie je mnohovýznamový pojem, který bývá různě chápán a při jeho zkoumání jsou zdůrazňovány různé principy, na nichž je demokracie založena. Demokracie je forma státu založená na vládě lidu, svobodě a rovnosti. ZNAKY DEMOKRACIE 1)Vláda lidu, suverenita lidu- uplatňuje se právem všeobecných rovnoprávných svobodných a tajných voleb, jimiž se vláda tvoří, kontroluje a ukládá odpovědnost vůči občanům. To jenepřímánebolizastupitelská demokracie, vedle které existuje ještědemokracie přímá - referendum (formy). A. Lincoln: Demokracie je vláda lidu, lidem a pro lid. 2) Rovnost členů společnosti- Všichni mají možnost účastnit se na rozhodování o veřejných záležitostech a jejich účast má stejný význam jako účast každého druhého. Tato rovnost vede k rovnosti před zákonem, rovnosti sociálních, politických, lidských a občanských práv.(J. J. Rousseau) Všichni lidé jsou si rovni. Každý má jeden hlas, který je rovnocenný hlasům ostatním. 3) Svoboda- v souvislosti s demokracií nemáme na mysli individuální svobodu, ale svobodu občanské společnosti, ničím neomezenou účast na rozhodování celku. Nikdo nám nemůže bránit, abychom šli k volbám nebo si založili novou politickou stranu, pokud je v souladu se zákonem. 4) Vládnutí v podmínkách právního státu- klíčový předpoklad fungování všech demokratických institucí, neboť bez respektování právních norem, které mají být výrazem vůle většiny, není demokracie možná. 5) Základní práva a svobody občanů- myšlenka základních práv a svobod občanů se odvíjí od teorií přirozených a nezadatelných práv člověka, jako je např. svoboda, rovnost, vlastnictví majetku atd. Tato práva získávají od poloviny 20. století mezinárodní platnost a jsou postupně kodifikována do podoby zákonů v různých dokumentech. 1948 - Všeobecná deklarace lidských práv 1950 - Evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod 1966 - Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech V podmínkách ČR jsou tyto dokumenty zpracovány doListiny základních práv a svobod, která je součástí ústavy ČR. Z listiny vyplývá, že s ní musí být v souladu všechny ostatní právní předpisy, včetně ústavních zákonů, stejně jako jejich výklad a používání. Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, pokud byly parlamentem ratifikovány a vyhlášeny ve sbírce zákonů, jsou součástí našeho právního řádu a mají přednost před ostatními zákony, které s nimi nesmí být v rozporu. Preambule listiny vyjadřuje základní principy českého ústavního zřízení (demokracie, neporušitelnost přirozených práv, samospráva, právo národů na sebeurčení, mezinárodní spolupráce). První hlava listiny obsahuje základní zásady společné pro všechna práva a svobody v listině (nezadatelnost, nezrušitelnost, nezcizitelnost a nepromlčitelnost těchto práv). Dále uvádí princip právního státu, rovnost jedinců a princip, podle kterého lze ukládat povinnosti a omezovat základní práva a svobody jen za předem určených podmínek na základě zákona. Zbývající část listiny upravuje následující oblasti práv a svobod: základní lidská práva a svobody, politická práva, práva národnostních a etnických menšin, práva hospodářská sociální a kulturní, právo na soudní ochranu.

Témata, do kterých materiál patří