Relativní majetková práva - Vznik, změna a zánik závazků, jejich členění
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Relativní majetková práva:
(Vznik, změna a zánik závazků, jejich členění).
Relativní majetková práva
Závazkové vztahy:
Je právní povaha závazků relativní, což znamená, že vznikají jen mezi dvěma či více subjekty konkrétně vymezenými a jsou zde daná vzájemná práva a povinnosti.
Závazkové právo:
Závazkovým právem se rozumí systém právních norem, které regulují vzájemná práva a povinnosti mezi účastníky občanskoprávních vztahů.
Jsou upravena jak v občanském zákoníku, tak i v obchodním zákoníku.
Vznik závazků:
Důvodem vzniku závazků jsou právní skutečnosti, mohou tedy vznikat.
Z právních úkonů – nejčastěji uzavřením smluv, ale i jednostranným úkonem (veřejný slib).
Z protiprávních úkonů – hovoříme o závazcích z porušení právních povinností (nejčastěji jde o porušení škody, porušením smlouvy prodlením nebo neplněním).
Z jiného zákonem uznaného důvodu – hovoříme o závazcích z jiného právního důvodu (například zákon stanoví, že nálezce má právo na nálezné).
Dělení závazků podle vzniku:
Závazky z právních úkonů – ze smluv.
Závazky z protiprávních úkonů – náhrada škody.
Závazky z jiných zavazovacích důvodů – za zákona.
Dělení závazků podle počtu subjektů:
Jednoduché – na každé straně jeden subjekt (kupní smlouva mezi 2 účastníky).
Společné – neboli solidární, alespoň na jedné straně více subjektů. (Více věřitelů = aktivní pluralita. Více dlužníků = pasivní pluralita). – Např.: smlouva o prodeji nemovitosti do spoluvlastnictví.
Zajišťovací právní prostředky:
Ručení: Vzniká písemným prohlášením, jimž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neupokojí dlužník.
Dohoda o srážce ze mzdy: Je poskytnutí souhlasu dlužníka, aby z jeho příjmů byly sráženy dohodnuté částky a posílány přímo věřiteli.
Zajištění závazků převodem práva: Splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka na věřitele.
Zajištění závazků postoupením pohledávky: Pohledávku lze zajistit i postoupením pohledávek dlužníka nebo pohledávek třetí osoby na věřitele.
Smluvní pokuta: Je peněžité plnění stanovené jako sankce pro případ nesplnění. Lze ji sjednat pouze písemně a v ujednání musí být určena její výše nebo stanoven způsob jejího určení.
Uznání dluhu: Je jednostranný právní úkon dlužníka, jimž uznává svůj dluh co do důvodu i výše. Je stanovena písemná forma.
Jistota: Není specifickým institutem, neboť povinnost dát jistotu lze splnit zajištěním závazku zřízením zástavního práva nebo ručením.
Zástavní právo: Má věcně právní povahu.
Zadržovací právo: Má věcně právní povahu.
Prvky závazků:
Subjekty = strana oprávněná = věřitel, strana zavázaná = dlužník.
Předmět = plnění, tj. chování dlužníka, kterého je věřitel oprávněn se domáhat.
Obsah = oprávnění věřitele a jim odpovídající povinnost dlužníka.