Typy volebnich systemu a poslanecky mandat
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V ČR se od roku 1990 uplatňuje princip volného reprezentativního mandátu, což znamená, že poslanec či senátor není právně vázán žádnými pokyny a rozhoduje se jen podle svého vědomí a svědomí. Vzniká tak v politickém mandátu ČR trojí rovina odpovědnosti:
a) morální rovina: Držitel mandátu je morálně odpovědný jen svému svědomí.
b) politická rovina: Držitel mandátu je odpovědný straně, za kterou byl zvolen.
c) právní rovina: Držitel mandátu je odpovědný lidu jako celku. Je odpovědný jako každý občan ČR, s výjimkou imunity senátorů a poslanců - nemohou být stíháni pokud je mandátní a imunitní výbor nevydá k trestnímu stíhání.
Problém je v tom, že za těchto podmínek nemůže být nositel mandátu svého mandátu zbaven. Prostředkem kontroly výkonu poslaneckého a senátorského mandátu jsou z právního hlediska až další volby. Mezi volbami se lze k výkonu mandátu vyjadřovat jen prostřednictvím referenda a cestou tzv. veřejné kritiky v hromadných sdělovacích prostředcích.
Výkon volebního mandátu tak významným způsobem ovlivňuje tzv. politická kultura = mravní vědomí všech ústavních činitelů (poslanců, senátorů, ministrů), kteří byť nejsou jen ve svém rozhodování zákony omezeni, respektují mravní zásady a pravidla. Proto se jednání, které je s nimi v rozporu nedopouštějí, a když už se ho dopustí, vyvodí z toho přijatelné morální řešení (např. odstoupení z funkce). Bohužel v tomto ohledu ČR mezi takto civilizované země nepatří.