Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Ústava, legislativní proces v ČR, stát a jeho znaky, formy vlády - Charakteristika, jejich vývoj, členění

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (39,61 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Ústavy, legislativní proces v ČR, stát a jeho znaky, formy vlády: (Charakteristika, jejich vývoj, členění). Ústava a svobod jsou součástí ústavního pořádku České republiky. Ústavu České republiky přijala Česká národní rada dne 16. prosince 1992 a následně byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb. (v částce 1/1993 Sb.). Ústava nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993. Ústavou České republiky byla zrušena dřívější Ústava Československé socialistické republiky, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly a ústavní zákon o státních symbolech České republiky. Historie: Inspirací návrhu ústavy byla Ústavní listina Československé republiky z roku 1920. Na rozdíl od Ústavy Slovenské republiky nebyla Listina základních práv a svobod vložena do textu Ústavy České republiky. Listina základních práv a svobod je podle Ústavy součástí ústavního pořádku. Druhy Ústav: Podle formy: Psaná –tvořená jedním nebo více zákony – Ústava ČRNepsaná – vytvářená jinými formami práva (historické dokumenty, ústavní zvyklosti, precedenty), klasickým příkladem je britská ústava. Podle původu: Původní –víceméně každá ústavaPřenesená –jestliže je její platnost přenesena na nové území Podle způsobu přijetí: Oktrojovaná -jakákoliv ústava vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu zastupitelského orgánu. Revoluční –vyhlášena revolučně.Dohodnutá -je výsledkem dohody či kompromisu převážné části společnosti. Podle způsoby změny: Flexibilní – ústavu lze změnit prostým zákonem.Rigidní -změna ústavy je obtížnější než u jiných právních norem. Preambule: Jedná se o úvodní, v tomto případě slavnostní část dokumentu, preambuli můžeme chápat rovněž jako předmluvu. Preambule vystihuje charakteristické rysy národa. a zakotvuje odhodlání budovat, chránit a rozvíjet. Vedle preambule obsahuje Ústava 113 článků, rozdělených do osmi hlav. Hlava první -Základní ustanovení: Zakotvuje: charakteristiku státu,konstrukci tvorby a dělby moci,základní prvky právního státu, princip pluralistického politického systému,liberální zásadu území samosprávy,nezměnitelnost ústavy, vztah k mezinárodním smlouvám,vymezení území, státní hranice,státní občanství a státní symboly,určení hlavního města,povinnosti státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrany přírodního bohatství. Hlava druhá–Moc zákonodárná: Poskytuje nám informace o Parlamentu, jemuž náleží zákonodárná moc a který je tvořen dvěma komorami a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, volených poměrným způsobem na 4 roky. Senát má 81 senátorů, volených většinovým způsobem na 6 let. Každé 2 roky se mění třetina senátorů. Hlava třetí – Moc výkonná: Je rozdělena na část věnující se prezidentu republiky a část, která je věnována vládě. Prezident republiky je hlavou státu, je volen v přímých volbách a není z výkonu své funkce odpovědný. Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, je odpovědna Poslanecké sněmovně. Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Hlava čtvrtá – Moc soudní: Moc soudní vykonávají nezávislé a nestranné soudy. Soustava soudů: nejvyšší soudvrchní soudykrajské soudyokresní soudy Dále také Nejvyšší správní soud a Ústavní soud ten má 15 soudců, jmenovaných prezidentem se souhlasem Senátu na 10 let. Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný vprávnickém povolání. Hlava pátá – Nejvyšší kontrolní úřad: Je nezávislý orgán, kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kolegium NKÚ se skládá z prezidenta, viceprezidenta a 15 členů. K jeho činnosti patří: řídí a kontroluje dohled nad státními penězikontroluje hospodaření se státním majetkem a finančními prostředkykontroluje závěrečný účet ČR a plnění státního rozpočtukontroluje hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí a s prostředky za něž stát převzal zárukykontroluje vydávání a umořování státních cenných papírů Hlava šestá –Česká národní banka: o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR. Vede účty jiných bank a přijímá jejich vklady. Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon. Hlava sedmá –Územní samospráva: Česká republika člení na obce, ty jsou základními samosprávnými celky, tzn., mají možnost vlastní samosprávy, rozhodovat o svých záležitostech mají vlastní majetek a jednají svým jménem, jsou tedy veřejnoprávní korporace. Obec je spravována zastupitelstvem. Každá obec je součástí vyššího územního samosprávného celku - kraje. Hlava osmá – Přechodná a závěrečná ustanovení: V těchto ustanoveních se objevují dodatečně přijaté ústavní zákony. Ústavní řád (pořádek), tvoří například tyto ústavní zákony: Ústava České republiky,Listina základních práv a svobod,ústavní zákony přijaté podle Ústavy České republiky,ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky,Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky Legislativní proces Předkladatel: a mezinárodními smlouvami. POSLANECKÁ SNĚMOVNA: Návrh zákona se předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny, který jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda rovněž rozešle návrh zákona všem poslancům a klubům, aby se na jeho projednávání mohli připravit. VLÁDA: Pokud není předkladatelem návrhu vláda, pošle jí předseda sněmovny návrh k vyjádření stanoviska. Vláda se vyjádří do 30 dnů. Čtení návrhu zákona -PS Čtení první: a zpravodaj. Po obecné rozpravě, která není časově omezena, může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat některému z výborů k dalšímu projednání. Čtení druhé: i návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se hlasuje až ve třetím čtení nebo návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. Pokud není zákon na závěr druhého čtení vrácen výboru k novému projednání, postupu

Témata, do kterých materiál patří