Ústava, legislativní proces v ČR, stát a jeho znaky, formy vlády - Charakteristika, jejich vývoj, členění
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ústavy, legislativní proces v ČR, stát a jeho znaky, formy vlády:
(Charakteristika, jejich vývoj, členění).
Ústava
Ústava České republiky je platnou ústavou České republiky a spolu s Listinou základních práv
a svobod jsou součástí ústavního pořádku České republiky. Ústavu České republiky přijala Česká národní rada dne 16. prosince 1992 a následně byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb. (v částce 1/1993 Sb.).
Ústava nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993. Ústavou České republiky byla zrušena dřívější Ústava Československé socialistické republiky, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly a ústavní zákon o státních symbolech České republiky.
Historie:
Inspirací návrhu ústavy byla Ústavní listina Československé republiky z roku 1920.
Na rozdíl od Ústavy Slovenské republiky nebyla Listina základních práv a svobod vložena do textu Ústavy České republiky. Listina základních práv a svobod je podle Ústavy součástí ústavního pořádku.
Druhy Ústav:
Podle formy:
Psaná – tvořená jedním nebo více zákony – Ústava ČR
Nepsaná – vytvářená jinými formami práva (historické dokumenty, ústavní zvyklosti, precedenty), klasickým příkladem je britská ústava.
Podle původu:
Původní – víceméně každá ústava
Přenesená – jestliže je její platnost přenesena na nové území
Podle způsobu přijetí:
Oktrojovaná - jakákoliv ústava vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu
zastupitelského orgánu.
Revoluční – vyhlášena revolučně.
Dohodnutá - je výsledkem dohody či kompromisu převážné části společnosti.
Podle způsoby změny:
Flexibilní – ústavu lze změnit prostým zákonem.
Rigidní - změna ústavy je obtížnější než u jiných právních norem.
Preambule:
Jedná se o úvodní, v tomto případě slavnostní část dokumentu, preambuli můžeme chápat rovněž jako předmluvu. Preambule vystihuje charakteristické rysy národa.
Preambule obsahuje odkaz na dávné tradice české státnosti i státnosti československé
a zakotvuje odhodlání budovat, chránit a rozvíjet.
Vedle preambule obsahuje Ústava 113 článků, rozdělených do osmi hlav.
Hlava první - Základní ustanovení:
Zakotvuje:
charakteristiku státu,
konstrukci tvorby a dělby moci,
základní prvky právního státu, princip pluralistického politického systému,
liberální zásadu území samosprávy,
nezměnitelnost ústavy, vztah k mezinárodním smlouvám,
vymezení území, státní hranice,
státní občanství a státní symboly,
určení hlavního města,
povinnosti státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrany přírodního bohatství.
Hlava druhá – Moc zákonodárná:
Poskytuje nám informace o Parlamentu, jemuž náleží zákonodárná moc a který je tvořen dvěma komorami a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, volených poměrným způsobem na 4 roky. Senát má 81 senátorů, volených většinovým způsobem na 6 let. Každé 2 roky se mění třetina senátorů.