13. Inteligence

13. Inteligence

- z latinského slova intellego = rozlišuji

- soubor kognitivních (poznávacích) schopností

- schopnost něco se naučit a pak to použít v praxi, pracovat v souvislostech, s věcmi pochopitelnými

- soustava duševních vloh podmiňujících především intelektový výkon jedince

- spadá do kategorie schopností

- schopnost učit se ze zkušenosti, přizpůsobit se, řešit nové problémy, používat symboly, myslet, usuzovat, hodnotit, orientovat se v nových situacích na základě určování souvislostí a vztahů

- studie dětí zločinců – děti s vyšším IQ mají nižší předpoklady pro to, stát se také zločinci

- závisí na procvičování, prostředí, výchově, výživě, dědičnosti

Dědičnost inteligence

- zkoumána srovnáváním inteligence rodičů a dětí a dále odděleně žijících jednovaječných dvojčat

- prováděny tzv. křížové experimenty na zvířatech (např. po párování "chytrých" krysích samečků s "chytrými" samičkami a "hloupých" s "hloupými" bylo v sedmé generaci všechno potomstvo "chytrých" krys chytré a "hloupých" krys hloupé – Robert Tryon, 1929)

- výsledky výzkumů u dvojčat i u dětí a pokrevních rodičů mluví pro vliv dědičnosti (mají-li oba rodiče vysokou inteligenci, má 71,5 % jejich dětí také vysokou inteligenci a jen 3 % nízkou; mají-li oba rodiče nízkou inteligenci, má 60,1 % jejich dětí také nízkou a jen 5,4 % "vysokou)

- lze uznat, že dědičnost hraje v této oblasti významnou roli, není ovšem limitujícím činitelem a s přibývajícím věkem její váhy ubývá

Druhy inteligence

• KONKRÉTNÍ INTELIGENCE – schopnost chápat vztahy mezi objekty a manipulovat s nimi, vázaná především na obrazově názorné myšlení

• ABSTRAKTNÍ INTELIGENCE – schopnost chápat a operovat s verbálními a jinými symboly, opírající se především o pojmově logické myšlení, matematické myšlení a další formy vysoce abstraktních operací

• SOCIÁLNÍ INTELIGENCE – schopnost chápat vztahy mezi lidmi a účinně je ovlivňovat, označovaná také jako sociální obratnost, zvládání sociálních problému mezi lidmi, mezilidské interakce, závisí na zkušenosti, věku

Teorie inteligence

- dvoj faktorová teorie inteligence: krystalická inteligence – zkušenosti získané během života, vzdělání, roste celý život

fluidní (tekutá) inteligence – vrozené biologické základy či získané při porodu, zděděné, klesá

- Donald Hebb: vrozená – souvisí nějak se schopností mozku vytvářet asociace

získaná (environnmentální) – reprezentována akumulovanými poznatky a dovednostmi, uplatňuje se v ní vzdělání, učení

- Louis Thurstone: kritika Spearmana, neuznával g-faktor

multifaktorová teorie inteligence – 7 základních faktorů – mentálních schopností (uvažování, slovní plynulost, vjemová rychlost, slovní chápání, prostorová představivost, číselné počítání, asociační paměť)