19. Komunikace

Komunikace

Komunikace

• Odevzdávání a přijímání informací při přímém i nepřímém sociálním styku

• Vyplývá z potřeb člověka vyměňovat si informace

• Je podmínkou sociální existence člověka

• Úplná izolace od informací vyvolává psychickou deprivaci až chorobu

• Předpokladem je určitý společně uznávaný soubor významů v rámci určité společnosti

Formy komunikace

1. Podle prostředku komunikace

• Verbální komunikace – komunikace slovem či písmem

• Neverbální komunikace – dorozumívání beze slov – řeč těla

• Vizuální (obrazná) komunikace – komunikace prostřednictvím vizuálních medií (tiskoviny, internet, reklamní poutače, orientační tabule, dopravní značení)

2. Podle počtu zúčastněných osob

• Intrapersonální – komunikaci vede jedinec sám se sebou (vnitřní komunikace jednoho člověka v myšlenkách)

• Interpersonální komunikace – vzájemná komunikace mezi dvěma a více lidmi

Neverbální komunikace

• Významná funkce v poznávání člověka a utváření celkového dojmu

• Pomocí ní je možné odhalit lež a pravé úmysly. Prvotním vodítkem může být nesoulad mezi neverbálními a verbálními.

• Vývojově starší (tím přirozenější a pravdivější – nelze ji dlouhodobě regulovat)

Druhy neverbální komunikace

Setkáváme se s nimi každodenně, ne vždy si je však uvědomujeme.

VIZIKA

• Sdělování pohledy, řeč očí

MIMIKA

• Sdělování výrazem obličeje, tváře

• Výraz = nejdůležitější zdroj informací (informuje o akt. stavu člověka, zejména emoční)

PROXEMIKA

• Sdělování přibližováním nebo oddálením, tj. vzdáleností

KINEZIKA

• Sdělování pohyby těla, hlavy, končetin

POSTURIKA

• Sdělování fyzickými postoji

GESTIKA

• Sdělování gesty, tj. mimoslovními projevy vázanými na určitou kulturu

HAPTIKA

• Sdělování dotekem, tělesným kontaktem

• Způsob předávání a přijímání informací prostřednictvím přímého doteku

• Různá forma, intenzita a způsob

• Častěji používají děti, ženy, přátelé. Zvlášť významný pro děti a staré lidi.

• Přináší pocit blízkosti, něhu, zklidnění, zlepšuje spánkový rytmus

• Haptika je také umění podání ruky

Verbální komunikace

• Nejčastější způsob dorozumívání

ROZHOVOR

• Základním a nejčastějším projevem verbální interpersonální komunikace

• Představuje určitou formu verbální komunikace, které se účastí 2 či více osob

Paralingvistické projevy

• Nejde o to, co říkáme, ale jak to říkáme

• Aspekty řeči, které se nevážou přímo na slova

• v písemném záznamu je nelze poznat

• Z paralingvistického projevu lze poznat původ, věk, aktuální stav, některé rysy člověka, vztah k určitým faktům

RYCHLOST

Příliš rychlá nebo pomalá řeč znesnadňuje poslech. Změna tempa je dobrou charakteristikou, bojující proti monotónnosti.

HLASITOST

Hovořící může ovládat. Přizpůsobit k velikosti místnosti a kvalitě sluchu posluchače. Tichá řeč je znakem úzkosti, nejistoty, nedostatku sebedůvěry.