Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7B - Charakter a morálka

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (72,36 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

7B CHARAKTER A MORÁLKA − Strukturu osobnosti tvoří: schopnosti, rysy, temperament a charakter CHARAKTER − Morální jádro psychiky a osobnosti, jehož podstatou je svědomí − Charakter je souhrn všech mravních vlastností – kladných i záporných − Bezcharakterní je ten, kdo má špatné morální vlastnosti − Platí, že: • mravní zdroje našeho jednání (principy, zásady, přesvědčení) v nás nejsou přítomny od narození - nejdříve se jedinec setkává s přístupem rodičů k určitým situacím a učí se je nápodobou řešit • později požadavky zvnitřňuje, řídí se jimi z vnitřní potřeby, ne pod vnějším tlakem − do značné míry získaný, na jeho vytváření mají procesy učení, výchova, rodina, škola, společnost a později sebevýchova a autoregulace − projevuje a utváří se ve způsobu života a v činnostech − upevněná soustava motivů a hodnot − výrazně se projevuje v cílech člověka a v dosahování těchto cílů − ovlivňován temperamentem a jeho schopnostmi − projevuje se ve vztahu: • jedince ke druhým: spolupráce, soucit, pochopení, přátelství, upřímnost, zkušenost, laskavost, faleš • jedince k práci: vytrvalost, odpovědnost, pracovitost, pohodlnost, zanedbávání práce, důkladnost • jedince k sobě samému: sebehodnocení, hrdost, skromnost, sebekritičnost – zdravé sebehodnocení Charakterové vlastnosti − kladné x záporné: • podle toho, které vlastnosti u člověka převládají • bezcharakterní člověk: jeho činy závisí spíše na vnějších okolnostech než na osobě samé • asertivita x charakterní osoba: má vyhraněný vztah i způsob chování k okolí, je asertivní − obecné x individuální: • obecné vlastnosti: nás charakterizují jako příslušníky určité společnosti • individuální vlastnosti: jedinečné (odlišujeme se jimi jeden od druhého) − Volní vlastnosti charakteru (od slova vůle) • cílevědomost: chování, které je sladěno s životním cílem • samostatnost: schopnost podřizovat chování vlastním nárokům a přesvědčením • rozhodnost: schopnost dělat za obtížných okolností včasná, pevná rozhodnutí a uskutečňovat je • vytrvalost: schopnost dovádět svá rozhodnutí až do konce • sebekázeň a sebeovládání: schopnost kontrolovat své chování a ovládat se • ukázněnost: podřizování vlastního chování pravidlům a požadavkům společnosti • statečnost a smělost: připravenost a dovednost jít za dosažením společenských hodnot bez ohledu na osobní prospěch • tvoří jádro charakteru, jsou získané, podíl na jejich utváření má výchova a sebevýchova 7B CHARAKTER A MORÁLKA Vůle − Pevnou vůli je nutné cvičit v boji s překážkami − psychické procesy a vlastnosti, které zajišťují dosahování cílů − záměrné a cílevědomé úsilí zaměřené na dosažení vlastního cíle − působíme sami na sebe, ale i na druhé − vlastnosti vůle: samostatnost, cílevědomost, rozhodnost, vytrvalost MORÁLKA − Z latinského moralitas = správné chování, od mos, moris, mrav − Znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti − Soubor morálních hodnot, norem a ideí, které určují chování a jednání lidí − Za její porušení nejsou sankce (tresty) Morální normy − závazná pravidla pro chování v termínech dobra a zla, které je danou společností doporučováno − morální normy neříkají to, co je špatné a co je dobré, ale jak bychom se měli chovat − jejich dodržování je společností kontrolováno systémem odměn a trestů − Svědomí: představuje soubor přijatých morálních norem a uvědomovaných důsledků našeho jednání − Mravnost: označujeme schopnost řídit se svým přesvědčením odvozeným od morálních norem Stupeň mravnosti − není dán automaticky, dopředu, dědičností - z větší části určován charakterem a kvalitou spol. prostředí − Stupeň mravnosti podléhá vývoji v průběhu života jedince, můžeme mluvit o morálním vývoji, v němž jedinec prochází specifickými vývojovými obdobími podobně jako v jiných oblastech (např. rozumové, citové, osobnostní) Morální usuzování – morální soud − základ morálky − schopnost jedince rozpoznat a zhodnotit situaci z hlediska dobra a zla − hodnocení situace je důležité, protože nás vede ve svém důsledku k zaujetí postoje a tím ovlivňuje naše chování − morální soud udává směr, jakým se bude ubírat naše rozhodování v konkrétní situaci − Americký psycholog L. Kohlberg se zabýval koncepcí morálního usuzování - ve svých výzkumech žádal od pokusných osob řešení mravních dilemat − Na základě rozboru řešení stanovil 3 stádia morálního usuzování: • předkonvenční stádium ▪ jedinec vnímá morální pravidla a od nich odvozená morální očekávání ▪ řídí se tím, jaké sankce ho za provedený čin postihnou: „Co se mi stane, když si to vezmu?“ • konvenční stádium ▪ charakterizují osoby, které se ztotožňují s normami lidí ve svém okolí, jejich požadavky a očekáváními ▪ určující „co si myslí lidé, s nimiž se ztotožňuji“ • postkonvenční stádium  jedinec zvnitřňuje obecné morální principy a ideály tak silně, že je integruje do svého systému hodnot  jedinec je schopen činit uvážlivá rozhodnutí s vědomím důsledků a osobní odpovědnosti tzn., že člověk dosáhl morální samostatnosti

Témata, do kterých materiál patří