Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 11

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (58 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Myšlení Myšlení je psychický proces, kterým získáváme zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti, zejména její podstatné znaky a jevy. Myšlení úzce souvisí s řečí, pamětí, vnímáním a představami. Myšlení je sociálně podmíněný psychický proces hledání a objevování podstatného a nového. Uplatňuje se především při řešení situací, kde na řešení nestačí dosavadní zkušenost. Myšlení je velmi složitý proces, při němž probíhá řada dílčích procesů – myšlenkových operací. Myšlenkové operace - myšlenkové postupy: Analýza – rozbor, rozčleňování celku na části Syntéza - sjednocení částí do celku Srovnávání - myšlenková operace, pomocí které se zjišťuje podobnost a rozdílnost mezi dvěma nebo více předměty či jevy Abstrakce - myšlenková operace, kterou vyčleňujeme podstatné a obecné vlastnosti předmětů, jevů a ponecháváme stranou vlastnosti ostatních Konkretizace - vztahování podstatných a obecných vlastností předmětů a jevů určité třídy na konkrétní předmět nebo jev patřící do této třídy předmětů a jevů Zobecňování - myšlenkové zjišťování a spojování společných vlastností jednotlivých předmětů a jevů určité třídy (skupiny) Indukce - vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů Dedukce - opak indukce, aplikace obecného poznatku na konkrétní případ Analogie - vyvozování poznatku o nějakém předmětu na základě jeho podobnosti Myšlení se rozvíjí od raného dětství, při hře, při styku s lidmi, s prostředím. Formy myšlení: POJEM- základní forma myšlení, řečové vyjádření obecných a podstatných znaků nějakého předmětu, děje či jevu. Obsah a rozsah pojmu se mění s věkem, vzděláním, zkušenostmi SOUD- vyjádření vztahu mezi dvěma pojmy, jejich nadřazenost, podřazenost a souřadnost. ÚSUDEK- vyjádření vztahu mezi dvěma nebo více soudy Vlastnosti myšlení – jde o vlastnosti, které jsou typické pro určitého člověka. hloubka myšlení - schopnost postřehnout podstatné souvislosti a vztahy, tzv. detaily šířka myšlení (obsažnost) - schopnost hodnotit při řešení úloh a problémů všechny souvislosti, myšlenkový rozsah přesnost myšlení - schopnost jasně, srozumitelně a přesně formulovat problémy, definice apod. pružnost myšlení – schopnost hledání nových, originálnějších řešení, přizpůsobit se podmínkám rychlost myšlení – rychlý sled myšlenek, opakem je pomalost myšlení kritičnost myšlení – schopnost přijímat a posuzovat jiné názory Druhy myšlení praktické myšlení – tento typ myšlení uplatňujeme, když řešíme problém praktickou, manuální činností, např. výměna prasklé žárovky konkrétně názorné myšlení – toto myšlení uplatňujeme, když problém řešíme pomocí názorných představ, např. představa cesty (trasy) při jízdě autem abstraktní myšlení – při tomto typu myšlení používáme abstraktní pojmy, symboly, teoretické vědecké činnosti a docházíme k závěru na základě teoretických poznatků konvergentní (sbíhavé) myšlení - uplatňuje se v úkolech, které mají jedno řešení, naše myšlenkové pochody se upínají k jednomu cíli divergentní (rozbíhavé) myšlení - uplatňuje se u úkolů, které mohou mít více řešení a my vybíráme to nejvhodnější Poruchy myšlení Poruchy myšlení týkající se rychlosti myšlení: zpomalené myšlení - bradypsychismus – celkové zpomalení tempa myšlení, útlum myšlení, myšlenkový proces je delší, má malý myšlenkový obsah, je zjevný v řečovém projevu zrychlené myšlení - tachypsychismus – tzv. myšlenkový trysk, chrlení myšlenek, které nedávají smysl, rychlost řeči nestačí tempu uvažování myšlenkový náraz - člověk se náhle zastaví v řeči a není schopen pokračovat v daném tématu ulpínavé myšlení – člověk setrvává na jedné představě nebo myšlence dislogické myšlení - nelogické souvislosti myšlenek, nesmyslné myšlení, nedokáže použít logiku, nedokáže vyvozovat závěry obscedantní (vtíravé) myšlení - neschopnost potlačit nesprávné, nesmyslné myšlenky, které se vnucují do vědomí jedince myšlenkové bludy - mylné přesvědčení, vzniklé na chorobném podkladu, nesprávné úsudky Myšlení a řešení problému V kterémkoliv povolání, ve škole, v domácnosti a v běžném životě vůbec vznikají různé problémové situace. Řešíme je pomocí myšlenkových operací s využitím vnímání, paměti, fantazijních představ, vědomostí, dovedností a schopností. Velkou roli tu hraje vůle, temperament a charakter. Někdy řešíme problémové situace více pod vlivem citů než rozumu. Efektivní způsob řešení problému je založen na podrobném rozboru problémové situace. Fáze při řešení problémové situace: I.fáze - setkání se s problémem, nutná motivace k řešení, správné pochopení problému, očekávání, napětí, přemýšlím o důsledku řešení. II.fáze - příprava na řešení problému, získávání dalších informací, sestavení hypotézy, příprava pomůcek, promyšlení postupu řešení. III.fáze – vlastní proces řešení problému, vyřešení problému, nastupuje pocit uvolnění, radosti, při nevyřešení problému naopak smutek, zklamání. IV.fáze - konečná kontrola, praktické ověření správnosti řešení, popřípadě zdokonalení řešení, doplnění detailů. Neefektivní způsob řešení problému je založen na technice pokus x omyl, která je nahodilá a zdlouhavá. Další chybou je řešit problém na základě zažitých stereotypů, kdy nebereme ohled na nové prvky a okolnosti. Řeč Řeč je proces, který slouží lidem ke vzájemné komunikaci, řeč vyjadřuje naše myšlenky. Řeč a myšlení umožňují lidem vzájemně spolupracovat a předávat zkušenosti předchozí generace generaci další. Rozlišujeme řeč vnitřní, kterou promlouváme sami k sobě, a řeč vnější, kterou používáme ve styku s okolím. Druhy řeči: vnitřní řeč - je řeč ,,pro sebe“, kterou myslíme vnější řeč - je sdělovací systém, kterým člověk vyjadřuje své myšlenky navenek. Je mluvená a psaná Poruchy řeči: Týkají se poruch výslovnosti, neschopnosti řečového projevu, hlasových odchylek v řeči: vyskytují se převážně u dětí, u dospělých, kteří se nepodrobili nápravě. koktavost - zadrhávání v řeči, několikanásobné opakování určitých začátečních hlásek nebo slabik, v těžší formě je toto opakování doprovázeno křečemi řečových orgánů nebo pohyby končetin, popř. i celého těla breptavost - r

Témata, do kterých materiál patří