STRES zdravotnictví

STRES

Stres – z anglického stress-napětí, tlak.

Před 100 lety byly hlavní příčinou chronických nemoci, úmrtí, nakažlivé choroby – obrna, neštovice, TBC, zápal plic. V současné době již tomu tak není - nejvíce lidí umírá na infarkt, pak rakovinu, cévní mozkové příhody- jsou to nemoci, které způsobuje převážně psychický stres –lze jim zabránit úpravou životosprávy, postojů, chování.

Stres = nepříjemný stav, který nastává, když nějaká událost ohrožuje naši schopnost se s danou situací úspěšně vypořádat. Stres sám o sobě není ani dobrý ani špatný. Jeho charakter je ovlivněn intenzitou stresoru a naší psychickou odolností. Jestliže stres působí dlouhodobě, dojde často k psychosomatickému onemocnění. Z tohoto pohledu rozdělujeme stres na pozitivní a negativní .

1. Stres negativní =distres, vnímán je jako negativní zátěž. Poškozuje psychické a tělesné zdraví, na výkon má záporný vliv. (např. dlouhotrvající konflikty s nadřízenými, se spolužáky..), je unavený, absence v zaměstnání, ve škole…

2. stres pozitivní =eustres, působí motivačně, je hnacím motorem při dosahování cílů, jsou to situace, které máme pod kontrolou, (svatba, dobře složená zkouška, očekávané rande, kdy se na toho druhého těšíme, ale jsme nervózní, jak to bude probíhat).

3. hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu, člověk se na ně postupně adaptuje.

Stresory, vyvolávající stres mohou být :

1. Vnitřní : vycházejí z prostředí vnitřního těla :

1. Tělesné – neuspokojené základní lidské potřeby – hlad, žízeň, málo spánku, bolest, únava, nedostatek kyslíku, nemožnost se „normálně vyprázdnit“ – pleny, zácpa, podložní mísa …

2. Psychické – všechny negativní emoce (strach, úzkost, nervozita, ), velký pocit zodpovědnosti, neadekvátní očekávání od druhých a z toho plynoucí psychické přetížení, neschopnost relaxace

1. Vnější : vycházejí z okolního prostředí

1. Fyzikální – dlouhotrvající hluk, chlad, velké teplo …

2. Sociální – závažné životní události – např. úmrtí blízkých, rozvody, svatba, výkon trestu ve vězení, nezaměstnanost, sociální izolace, vánoce, dovolená, hypotéka, problémy s nadřízeným, narození dítěte, zranění, nemoc. Každý člověk je prožívá jinak, pro někoho může být stresem nezaměstnanost, jiný tuto situaci vnímá jako vítány odpočinek.

1. Ve zdravotnictví:

1. Fyzická zátěž – zatížení pohybového aparátu, hlavně dolních končetin a zad, stáním, chůzí, ošetřováním imobilních pacientů. Dále bolesti hlavy, pohybového aparátu, křečové žíly, poruchy zažívání a spánku, podrážděnost, únava.

2. Psychická zátěž –

• Vynucené pracovní tempo v důsledku velkého množství ošetřovatelských výkonů, např. hygiena u mnoho imobilních pacientů, jejich krmení, polohování….

• Pracovní doba, směny, kdy dochází k narušení životního stylu a v důsledku toho vznikající zdravotní problémy, chronická únava, málo odpočinku.

• Monotonie v důsledku opakování stále stejných úkonů. Může být pohybová a to v důsledku opakování stále stejných pohybů a to např. na oddělení sterilizace. Úkolová a to v důsledku opakující se pracovní činnosti např. dlouhodobá práce na jednom oddělení, ambulanci.

• Práce v časovém tlaku, kdy zdravotník pracuje ve směnném provozu

• Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob – např. nakažení přenosnou nemocí - HIV. TBC.