Psychologie umírání a smrti, hospicová a respitní péče
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
M.O. 23 Psychologie umírání a smrti, hospicová a respitní péče
- DEFINICE UMÍRÁNÍ
●
Umírání je postupný proces, na jehož konci je smrt. Smrt nelze zaměňovat s umíráním, neboť
umírání je jedna z fází života organismu. Smrt nastává u každého živého organismu v jiném
věku a ve většině případů ji nelze dopředu přesně určit.
●
Věda o umírání a smrti = THANATOLOGIE
- OBDOBÍ UMÍRÁNÍ - FÁZE
●
Umírání jako fylozofický proces můžeme rozdělit do 3 částí:
○
PREFINEM -> od okamžiku, kdy se dozví, že umírá.
○
INFINEM -> samotná smrt.
○
POSTFINEM -> z psychologického hlediska nás budou zajímat příbuzní.
- REAKCE NA SDĚLENÍ ZÁVAŽNÉ DIAGNOZY
●
Model Kübler-Rossové, známý též jako pět fází smutku či pět fází umírání, byl poprvé
zaveden v roce 1969 americkou psycholožkou Elisabeth Kübler-Rossovou.
○
Popírání
■
„Cítím se dobře.“, „Tohle se nemůže dít, ne mně.“, „Došlo k záměně
výsledků, to musí být omyl.“
■
Popírání je pro jedince pouze dočasnou obranou. Jde o šokovou situaci,
která může trvat různě dlouho. Dotyčný se nechce s nastalou situací smířit.
○
Hněv/agrese
■
„Proč já? To není fér!“, „Proč se to děje mně?“, „Kdo za to může?“
■
Jakmile se jedinec dostane do druhé fáze, uvědomuje si, že popírání již
nemůže pokračovat. V této fázi je o dotyčného velmi těžké pečovat v
důsledku pocitůvzteku a závisti. Mohou též přestat spolupracovat a
komunikovat se zdravotnickými pracovníky.
○
Smlouvání
■
„Chci se dožít svých vnuků.“, „Udělám cokoliv, abych mohl/a žít ještě pár let.“,
„Dám všechny své peníze za…“