21. Komunikace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
21. MO
Komunikace
– řeč – schopnost vyjádřit artikulovanými zvuky obsah vědomí
– proces, který slouží lidem k vzájemnému dorozumívání (komunikaci), k myšlení,
k působení na druhé lidi i na sebe sama
– vyjadřuje naše city, nálady a emoce
– řeč je nástrojem myšlení, vyjadřuje naše myšlenky
– nástrojem řeči je jazyk
– specificky lidský prostředek komunikace
– 2 stránky: obsahová (co říkáme), formální (jak to říkáme)
– různé funkce: komunikativní, myšlenková, estetická, expresivní, apelativní
– druhy řeči: 1. vnější
–> základní forma řeči, kterou se obracíme s pomocí slov určitého
jazyka k druhým lidem
–> mluvená (intonace, zabarvení, síla hlasu, mimika, rychlost,
gestikulace)
–> psaná (není provázena mimořečovými prostředky, užívají se také
symboly a obrázkové znaky)
–> slouží nejen ke styku s okolím, ale také našemu myšlení
–> lehce může dojít k nedorozuměním a omylům
2. vnitřní
–> nástroj řízení vlastní činnosti, nástroj autoregulace
–> užíváme ji, když si vybavujeme zpaměti rozhovor s druhými lidmi,
ujasňujeme si program práce a zábav, píšeme slohový úkol, řešíme
početní úkol nebo jiný problém
–> když je problém obtížný, bezděčně přecházíme k vnější řeči, čímž si
řešení často usnadníme
– sociální komunikace – základní forma mezilidského dorozumívání (sdělování a přijímání
informací)
– proces komunikace je uskutečňován pomocí jazyka
– s komunikací se setkáváme např. i u hmyzu, který si předává
informace pomocí pachu/tance...
– proces interakce, kterého se aktivně účastní osoba sdělující určitý
obsah (komunikátor) a osoba přijímající určitý obsah (komunikant)
– sdělení má slovní nebo mimoslovní formu
– složky komunikace – osoba, od níž sdělení vychází (komunikátor)
– osoba, která sdělení přijímá a dešifruje
(komunikant)
– obsah sdělení (komuniké)
– účinek vyvolaný komunikací (pláč, smích)
– komunikační šum – nedorozumění
– emocionální šum – sympatičnost při komunikaci
– hermeneutika – vysvětlování obsahu (–> hermeneutický kruh:
postupné poznávání od začátku ke konci)
– formy mezilidské komunikace: gesta, neverbální vyjádření úmyslů,
obrazová prezentace, symbolická komunikace
– 3 základní typy: 1. meziosobní
–> uskutečňována jazykem, slovy a
neverbálními prostředky nejběžnější formou
– rozhovorem
–> sděluje něco o něčem druhému člověku
–> slouží k vzájemnému dorozumění,
ovlivňování a vyjadřování vzájemných vztahů
2. skupinová
–> vytváří složitější komunikační sítě
–> např. školní vyučování
3. masová
–> uskutečňována prostřednictvím tisku,
rozhlasu, televize
– dělení: 1. symetrická x nesymetrická
–> symetrická – všichni reagují