Otázka č. 6

6. A City, základní druhy citů

• City (emoce) – vyjadřují prožívání subjektivního stavu a vztahu k působícím podnětům.

• Vyjadřují to, co prožíváme, v citových procesech jsou přímé změny, které hodnotíme jako příjemné a nepříjemné.

• Říkáme, že city jsou psychosomatické stavy.

• Prožívání subjektivního stavu se běžně označuje slovy „jak se člověk cítí“.

• Subjektivní prožívání – to znamená, že prožívání citů se velmi těsně váže k subjektu. Například určitý umělecký obraz vyvolává téměř u všech lidí stejný vjem, ale velmi odlišné city.

Vlastnosti citů

• Polarita neboli protikladnost citů – to znamená, že převážná většina citů má svůj protikladný cit: láska x nenávist, radost x žal, příjemnost x nepříjemnost. Příjemné city nazýváme stenickými city a nepříjemné astenickými city.

• Ambivalence neboli smíšenost citů – tato charakteristika znamená, že většina citů je výsledkem „smíšení“ různých stenických a astenických citů, že tzv. „čisté city“, se vyskytují jen zřídka. Například cit lásky zahrnuje jak příjemné (radosti), tak i nepříjemné city (obavy o milovanou osobu, žárlivost).

• Aktuálnost citů – znamená neopakovatelnost jednou prožitého citu v téže podobě. Zatímco například určitý vjem nebo myšlenku je možno znovu a znovu ve stejné podobě vybavit ve vědomí, city prožité s příslušným obsahem se mění.

• Stereotypnost citových reakcí nebo podmíněnost citů – znamená setrvačnost citů. Když se opakováním určitých podnětů určitá citová reakce na ně upevní, může tato citová reakce přetrvat i tehdy, když se význam těchto podnětů pro daného člověka změní.

• Citová adaptace- při opakování podnětu se mění intenzita citu, který tento podnět vyvolá. Opakující se podněty někdy přestávají vyvolávat tak intenzivní city, jaké vyvolaly na začátku působení. Jindy se naopak může intenzita citu působením stále stejných podnětů stupňovat. (Opakovaná návštěva lékaře může při jeho nesprávném počínání nebo bolestivém zákroku vyvolávat stále větší strach).

Základní druhy citů:

Rozlišujeme tyto základní druhy citů: tělesné city, citové reakce, citové stavy, citové vztahy a tzv. vyšší city neboli city společenského vědomí.

Tělesné city – Nazýváme je také nižší city nebo emoce. Jsou to city, ve kterých prožíváme stav našeho tělesného organismu, a to jako vnitřní rovnováhu, tak i její narušení. Základní kategorie tělesných citů jsou: příjemnost – nepříjemnost, napětí – uvolnění.

Citové reakce – Citovými reakcemi nazýváme city, které prožíváme při náhlém narušení rovnováhy organismu s prostředím. Citové reakce mohou být slabé, střední až velmi silné. Velmi intenzivní citové reakce nazýváme afekty. Afekty doprovázejí prudké změny ve stavu vnitřních orgánů (např. zrychlení nebo zpomalení činnosti srdce, plic…). Afekt si zpravidla počíná ve vědomí natolik „panovačně“, že nepřipustí ke spolupráci kritické a rovnovážné myšlení, tak že jeho průběh není možné kontrolovat. Člověk je jako „zaslepený“. Člověk se v afektu dopouští nerovnovážných činů. Citové reakce dělíme na útočné (hněv), obranné (strach, údiv, odpor, pláč) a sociální (city závislosti, nadvlády a ochrany).