Teorie osobnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
29. Teorie osobnosti
Osobnost = souhrn biologických, psychických a sociálních znaků. Zahrnuje psychické vlastnosti, procesy a stavy, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. (soubor zděděných a získaných vlastností)
Determinanty lidské osobnosti:
vnitřní – biologické – vrozené uspořádání lidského organismu, ale i různé fyziologické změny např. organické poškození mozku
vnější – psychosociální – vliv prostředí a výchovy na vývoj jednice
Psychická struktura osobnosti
je tvořena uspořádáním psychických vlastností a rysů
promítá se do ní jednota prožívání a chování
psychické vlastnosti osobnosti
relativně trvalé charakteristiky
ovlivňují chování, prožívání a myšlení
můžeme podle nich chování předvídat
příklady: temperament, myšlení, schopnosti, postoje, vůle
rysy osobnosti
psychické vlastnosti člověka, které se projevují v jeho chování
odlišují jedince od ostatních
např. družnost – uzavřenost, dominance – submisivita, svědomitost – nezodpovědnost, sebedůvěra – sebepodceňování,…
typ osobnosti
vyjadřuje pozorované nastavění vlastností a rysů osobnosti, které spolu souvisí
vyjadřuje podstatnou charakteristiku osobnosti
od druhé poloviny 20. století model Velká pětka
extroverze
vstřícnost
svědomitost
emocionální stabilita
intelekt, kultura, otevřenost ke zkušenosti
Psychické vlastnosti
= relativně trvalé charakteristiky, kterými se jedinec vyznačuje
Schopnosti =jsou vlastnosti, které jsou obecným předpokladem pro úspěšné vykonání nějaké činnosti, jsou pouhým předpokladem, vyvíjejí se, nejsou vrozené, vznikají na základě anatomicko-fyziologických dispozic člověka = vlohy
Úrovně schopností:
nadání – souhrn schopností určitého druhu, které umožňují nadprůměrné výkony v určité oblasti činnosti
talent – vysoce rozvinuté nadání, které umožňuje člověku dosáhnout vynikajících výkonů ve svém oboru
genialita – mimořádně rozvinutý talent, díky němuž je člověk schopen vytvářet vrcholná díla
schopnosti mohou být obecné (obecná inteligence) a specifické (hudební, herecké matematické,..)
Rozlišujeme je na:
smyslové (percepční; zrakové, sluchové, čichové, … např. schopnost rozeznávat barvy, rychlý postřeh, schopnost hmatem poznat materiál...)
psychomotorické (schopnost pohybové rychlosti, koordinace dvou a více současných pohybů, přesnost pohybů)
umělecké (spojují spojení smyslové a psychomotorické + nadání a talent)
intelektuální (např. schopnost orientovat se v nových situacích, řešit problém, obecně označováno jako inteligence)
Inteligence
= schopnost jedince učit se ze zkušenosti, přizpůsobovat se okolnímu prostředí, řešit problémy, … Je to komplexní schopnost, v níž se uplatňují různí činitelé: orientace, myšlení, vnímání, paměť, koncentrace