Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 19

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (56,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

19 A RODINA primární nositel kultury, poskytuje základ norem a hodnot dané společnosti vede dítě ke společenskému životu v prostředí, ve kterém vyrůstá, učí ho orientovat se ve vnějším světě rodinná výchova seznamuje dítě s kulturními vzorci společnosti tím, že se dítě učí respektovat požadavky rodičů a je sankcionováno za jejich nesplnění základní sociální činitel ve vývoji člověka rodinu tvořírodiče, děti a nejbližší příbuzní, s nimiž jsme v pravidelném kontaktu rodina vytváříintimní společenství s úzkými vztahy, zajišťuje jednotlivým členůmsubjektivní pocit bezpečí Normální, zdravá a funkční rodina dokáže zajistit uspokojení potřeb všech svých členů zajišťuje kvalitní interakci mezi jednotlivými členy rodiny její členové si navzájem poskytují morální a materiální pomoc a starají se jeden o druhého Charakteristika dnešní rodiny: menší početnost členů rodiny, oddělené bydlení generací větší plánovitost všech akcí, plánované rodičovství, plánuje se vzdělání dětí, bydlení větší intimita a intenzita vztahů mezi členy rodiny, vztahy jsou blízké, důvěřivější, uvolněnější zaměstnanost rodičů (hlavně matek), více se využívá institucí, které se postarají o děti. To vede k větší samostatnosti dětí a k individualizaci činností a rolí v rodině, nevýhodou je však časté odloučení dítěte od matky rozdíly v ekonomické zajištěnosti rodin Funkce rodiny: Biologicko-reprodukční – zajišťuje udržení života v rodině, pokračování rodu a uspokojení biologických potřeb členů rodiny. Ekonomicko-zabezpečovací – rodina poskytuje materiální, sociální a duchovní jistotu svým členům. Emocionální – zajištění citové stability rodiny, uspokojování citových potřeb. Socializačně-výchovná – rodina je prostředníkem pro zvnitřnění norem, hodnot dané společnosti, osvojení kulturních a sociálních návyků a způsobů chování. Dysfunkční / afunkční rodina rodina neplní některou z funkcí dítě je v této rodině ohroženo ve vývoji (může se jednat o dítě týrané, dítě trpící sociální či emoční deprivací s antisociálními postoji a hodnotami), musí zasáhnout instituce zvenčí (např. Policie, OSPOD, soud.) Základní prvky zdravé fungující rodiny: aktivní trávení volného času předávání základních norem a hodnot dětem správný odhad míry odměn a trestů podpora vzdělanosti zajištění pocitu bezpečí a jistoty, uspokojování potřeb jednotlivých členů rodiny trvalé a hluboké citové vztahy společná budoucnost a životní perspektiva předávání modelů sociálních vztahů a sociálních rolí, předávání tradic, zvyků a kulturních hodnot Výchova v rodině Výchovné metody jsou postupy a způsoby, které vedou k vytčenému cíli ve výchově, regulujeme jimi chování a jednání dětí. Výchovné metody volíme podle věku a individuálních zvláštností dětí. Výchovné metody vysvětlování a přesvědčování - důležité je, aby děti pochopily důležitost požadavku, jeho význam a důsledek nerespektování rada- důležitý je laskavý tón, v opačném případě se jedná o rozkaz a ten není vždy akceptován prosba - jemná forma pedagogického působení, dítě má možnost volby, je lépe přijímána než rozkaz, zvláště u dospívajících a negativistických dětí rozkaz - používáme jej tehdy, jsou-li jiné mírnější formy neúčinné nebo když si dítě nemůže samo vybírat (např. z důvodu bezpečnosti) povzbuzení - účelem je dodat sebedůvěru, povzbuzujeme k činnosti, motivujeme k dosažení cíle příklad – využíváme jak pozitivních tak i negativních příkladů cvičení - cílem je umožnit uplatnit požadavky v praxi, vede k vytvoření návyku odměna - jde o posilování kladného chování, odměna může mít různou formu (slovní, věcná, pohlazení, úsměv) trest- metoda, kterou potlačujeme nesprávné jednání dítěte, pokud opakovaně porušuje pravidla nebo záměrně neakceptuje jiné výchovné metody 19 B. PODMÍNKY EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE, PŘEKÁŽKY V KOMUNIKACI Komunikace = přijímání a odevzdávání informací při přímém nebo nepřímém sociálním styku; dochází k výměně informací s jinými lidmi -umožňuje sociální interakci -je součástí socializace -předpokladem komunikace je znalost společného jazyka a pojmů Rozdělení Verbální komunikace - předává se především prostřednictvím slov; uskutečňuje především ve forměřeči. Řeč (psaná, mluvená) =soustava znaků nebo chování (gesta, mimika), které mají funkci, oznámit -řeč je nástroj myšlení a forma dorozumívání. Vývoj je spjatý s vývojem myšlení. Je velice důležitý u dětí = mluvní vzor. -na řeči hodnotíme: výslovnost, přízvuk, řečové vady, rychlost, plynulost, srozumitelnost, gestikulace, barva hlasu Druhy řeči -vnitřní řeč – mluvíme sami na sebe; formulujeme si tak své myšlenky; bývá stručná a zkrácená. -vnější řeč – má podobu zvukovou = řeč mluvená nebo podoba písemná – řeč psaná. Mluvená řeč má doprovodné projevy (gesta, intonace, zvýšení hlasu). Psaná řeč je náročnější ( bez chyb). 2)Neverbální komunikace -souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě či nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem -neverbální signály většinou vysíláme podvědomě a přijímáme také podvědomě ŘEČ PODVĚDOMÍ (emoce, postoje, návyky) ŘEČ TĚLA (gestikulace, mimika, kontakt očí) ŘEČ OBJEKTŮ (vlasy, oblečení, šperky, prostor kolem nás) ŘEČ PROSTORU (zóny podle vzdálenosti) EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE -schopnost komunikace je předpokladem k dosáhnutí úspěchu ve všech oblastech života - probíhá neustálé učení a zdokonalování v této oblasti -základní předpoklady účinné komunikace: porozumění podstatě rozhovoru, signálům posluchačů, významu řeči, schopnost přesvědčovat,… PŘEKÁŽKY V KOMUNIKACI PORUCHY ŘEČI: Logopedie – odstraňuje řečové vady koktavost = zadrhávání v řeči breptavost = rychlá, nepřesná, nejasná artikulace patlavost = chybná výslovnost některých hlásek huhňavost = tzv. nosová řeč mutismus = úplná němota, trpí jí děti s nízkým IQ afázie = ztráta řeči v důsledku poškození mozku Jednání (komunikace) s lidmi s vadami řeči trpělivost pomalu a jasně mluvit při rozhovoru se dívat do očí dle potřeby zopakovat komunikovat tak, aby nám bylo vidět na ústa; popřípadě znaková řeč

Témata, do kterých materiál patří