Teorie osobnosti

• Temperament byl také často vykládán ve vztahu k fyziologickým vlastnostem organismu. Klasickou temperamentovou typologii, založenou na vlastnostech nervových procesů, vytvořil rusky fyziolog, psycholog a lékař IVAN PETROVIČ PAVLOV (1849-1936). Dle Pavlovových výzkumu probíhají v mozku dva základní procesy, a to podráždění a útlum.

• Pavlov se zaměřil na sílu, vyrovnání a pohyblivost těchto procesů.

Vytvořil čtyři typy temperamentu:

• Slabý - není schopen přizpůsobit se, zvládnout silné podněty, převládá u něj útlum (tomuto typu odpovídá melancholik);

• Silný, vyrovnaný, pohyblivý - je vyrovnaný, přizpůsobivý, nervové procesy jsou dostatečně silné a vyrovnané (tomuto typu odpovídá sangvinik)

• Silný, vyrovnaný, nepohyblivý – k aktivitě potřebuje silnější podněty, nervové procesy jsou málo pohyblivé (tomuto typu odpovídá flegmatik)

• Silný nevyrovnaný - je impulzivní, převládá u něj vzruch (tomuto odpovídá cholerik)

Švýcarský psychoanalytik a lékař CARL GUSTAV JUNG rozlišoval dva typy temperamentu:

• Introvert= člověk zaměřen do svého nitra, plachý a nejistý, málo průbojný, s intenzivním vnitřním životem a hlubokými city;

• Extrovert = člověk zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý. Je ho všude plno, JÁ

Na starořecké pojetí temperamentu a Pavlovovy výzkumy volně navázal německo-britský psycholog HANS JÜRGEN EYSENCK (1916-1997). Ten charakterizoval temperament (resp. osobnost) skrze kombinaci dvou dimenzi introverze a extroverze (Jungovo pojetí) k nimž přidal labilitu stabilitu.

SPRANGER – teoretický= vědecký typ, hledá pravdu, hodnotí, přemýšlí
- ekonomický= kritérium užitečnosti a zisku, podnikatelé
- estetický= umění, city, krásno, estetika, móda
- politický= realista, dominance, potřeba ovládat, soutěživost
- náboženský= idealista, tíhne k absolutním hodnotám

Charakter

= souhrn psychických vlastností, které se projevují v mravní stránce lidského chování a jednání, projevují se ve vztahu člověka k ostatním lidem, práci, přírodě i sobě samému

• kontroluje a reguluje chování jedince podle morálních a společenských norem

• je řídící složkou jednice

• formuje se především výchovou

• je spjat s temperamentem, motivací a intelektem člověka

• s charakterem souvisí také pojem svědomí = systém morální kontroly a autoregulace, „vnitřní hlas“, který člověku říká, co je dobré a co špatné. Svědomí přináší člověku uspokojení nebo mu přináší výčitky svědomí

Vývoj osobnosti

1. Prenatální období = od početí, vliv chování matky na dítě, teratogenní faktory: kouření, pití alkoholu, vhodná strava a oblečení

2. Novorozenecké období = 1.měsíc, samostatné přijímání potravy,vnímání tónů, vytváří se vztah mezi dítětem a matkou

3. Kojenecké období= 1.měsíc- 1 rok, méně spánku, pobrukování, objevování okolí, lezení, vývoj zubů, poznávání světa ústy

4. Batole= 1-3 roky, základní hygienické navýky, učí se samo oblékat a jíst, zaříná si hrát, první vzdor

5. Předškolní= 3-7 let, pravolevá orientace, začíná si hrát s ostatními dětmi

6. Mladší školní věk= 7-11 let, problém udržet pozornost, zájmové kroužky, první povinnosti

7. Starší školní věk= 11-15 let, hormonální činnost, rozvíjí se sexualita, komplex méněcennosti

8. Adolescence= 15-20 let, , snaha o maximální osamostatnění, , problémy s rodiči, snaha se odlišit, touha po originalitě, ekonomická závislost, největší sexualita

9. Období rané dospělosti= 20-30 let, psych.vývoj ukončen, ekonomická samostatnost, svatby, rozvody

10. Střední dospělost= 30-45 let, věnování se rodině, 1.manželskí nevěry, starání o rodinu

11. Pozdní dospělost= 45-65 let, uvědomění si zdraví, přechod, zdá se jim, že mají méně sil

12. Staří= 65+, důchod, ztráta životního partnera, samota, touha po komunikaci s ostatními, demence,