Objasnete schopnosti osobnosti s durazem na schopnosti intelektove, jejich mereni a vyuzivani.

Další pokrok v testování inteligence se ubíral směrem vyčleňování faktorů komplexní intelektové schopnosti. Tedy jakýchsi dimenzí inteligence, odpovídajících způsobilostem řešit úkoly určitého typu. Manželé Thurtstonovi stanovili pomocí složité matematicko-statistické analýzy údajů získaných řešením různých testových úloh sedm následujících faktorů:

1. Faktor číselný (numerický) - schopnosti operovat s čísly a kvanty

2. Slovní fluence (plynulost) - schopnost souvisle formulovat

3. Slovní (verbální) myšlení - schopnost rozumět slovním sdělením

4. Dílčí schopnost usuzovat, zvládat zvažováním problémové situace

5. Paměť – vštípit si, udržet a vybavovat si zapamatované

6. Dílčí schopnost vnímat prostorové vztahy

7. Vjemová schopnost- schopnost postřehnout a rozlišovat podněty

Testování inteligence se ovšem setkávalo i s kritickými výhradami či dokonce s odmítáním. Bylo například argumentováno, že testy jsou zpravidla konstruovány tak, aby lépe vyhovovaly mentalitě příslušníků středních a vyšších sociálních vrstev než mentalitě příslušníků vrstev nižších. Podobně bylo dokazováno, že výsledky krátkodobých zkoušek mohou být poměrně snadno ovlivněny momentálními stavy a rozpoložením testované osoby. Dnes sou inteligenční testy důležitou součástí psychologistické diagnostiky.

VYUŽÍVÁNÍ INTELEKTOVÝCH SCHOPNOSTÍ

Závažným problémem je co nejlepší využívání schopností. Studenti s vysokým IQ nemusejí mít vynikající prospěch, můžou ho mít špatný nebo dokonce nedostatečný. Nevyužívání schopností je například způsobeno nedostatkem zájmu, negativním postojem, nedostatečnou sebedůvěrou, neznalostí jak postupovat (jak se učit). Toto zkoumal slovenský psycholog Kačáni. Zjistil, že se zde uplatňují mimoschopnostní faktory napomáhající využívání, anebo naopak blokování intelektového potenciálu osobnosti. Těmito mimoschopnostními faktory byly kladné či záporné postoje, motivace a zájmy.