Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Objasnete schopnosti osobnosti s durazem na schopnosti intelektove, jejich mereni a vyuzivani.

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (33,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

4. Objasněte schopnosti osobnosti s důrazem na schopnosti intelektové, jejich měření a využívání SCHOPNOSTI Schopnosti jsou ty vlastnosti osobnosti, které nám umožňují naučit se a úspěšně vykonávat určité činnosti. Zpravidla rozlišujeme schopnosti: a)vjemové (percepční) - přesně vnímat a rozlišovat tvary, barvy, tóny b)psychomotorické - naučit se vykonávat určité sestavy pohybů (ve sportu, práci) c)intelektuální (myšlenkově poznávací) -orientovat se v nových situacích, řešit problémy d)sociální- jednat s lidmi, dělat dojem, předcházet konfliktům a konflikty řešit e)umělecké a další Lze se také setkat s rozlišováním schopností obecných a speciálních. Obecná pohybová schopnost (rychlost, obratnost) se může zvláště silně projevit ve výjimečných předpokladech v určitém sportu, např. sjezdové lyžování. Schopnosti mají svůj vrozený základ -VLOHY, působením prostředí se vloha vyvíjí v konkrétně se projevující schopnost. Pokud se vloha nerozvíjí tak se postupem času ztrácí. V případě že jsou schopnosti v určité oblasti dobře rozvinuty, že v ní jedinec dosahuje nadprůměrných výsledků, tak hovoříme oNADÁNÍ. TALENT je zcela výjimečně rozvinutá schopnost. INTELEKTOVÉ SCHOPNOSTI A JEJICH MĚŘENÍ Ze všech schopností, které známe, vyvolala největší zájeminteligence. P Hartl ji charakterizuje jako:schopnost učit se ze zkušenosti, schopnost přizpůsobit se, řešit nové problémy, orientovat se v nových situacích na základě určování podstatných souvislostí a vztahů. Inteligence je schopnost, která rozhoduje o úspěšnosti jedince. Na přelomu 19./20. století se projevily snahyinteligenci měřit a na základě takto zjištěné úrovně intelektové schopnosti provádět výběr a zařazování lidí do různých oborů činnosti. Měření inteligence započal v uvedeném období francouzský psycholog A. Binet. Byl vládou pověřen, aby vytvořil široce použitelnou jednoduchou zkoušku, dovolující vydělit ve školách děti, které nestačí na běžnou výuku a tím tak brzdí žádoucí tempo k postupu. Binet pracoval na úkolu 7 let, aby v roce 1905 zveřejnil jeho výsledek - první inteligenční test. Soubor několika set dětí byl rozdělen podle chronologického věku(podle ročníků). Odpovídali na sérii zaměřených otázek na porozumění řeči, abstraktní myšlení, srovnávání, znaky paměti v orientaci a tvarech. Na základě výsledků pak byly děti rozděleny do mentálního věku. Tímto termínem označoval Binet testový výkon, který zvládlo 75% příslušníků daného věku chronologického. Ukázalo se, že u některých dětí se nekryje věk chronologický s věkem mentálním. Významnou událostí testování inteligence se stal vynikající nápad německého psychologa W. Sterna,který zavedl tzv.inteligenční kvocient – IQ. Je to hodnota inteligence testovaného jedince, vypočítaná podle vzorce IQ = mentální věk : chronologický věk x 100. Další pokrok v testování inteligence se ubíral směrem vyčleňovánífaktorů komplexní intelektové schopnosti. Tedy jakýchsi dimenzí inteligence, odpovídajících způsobilostem řešit úkoly určitého typu. Manželé Thurtstonovi stanovili pomocí složité matematicko-statistické analýzy údajů získaných řešením různých testových úlohsedm následujících faktorů: Faktor číselný (numerický)- schopnosti operovat s čísly a kvanty Slovní fluence (plynulost)- schopnost souvisle formulovat Slovní(verbální) myšlení- schopnost rozumět slovním sdělením Dílčí schopnost usuzovat, zvládat zvažováním problémové situace Paměť – vštípit si, udržet a vybavovat si zapamatované Dílčí schopnost vnímat prostorové vztahy Vjemová schopnost-schopnost postřehnout a rozlišovat podněty Testování inteligence se ovšem setkávalo i s kritickými výhradami či dokonce s odmítáním. Bylo například argumentováno, že testy jsou zpravidla konstruovány tak, aby lépe vyhovovaly mentalitě příslušníků středních a vyšších sociálních vrstev než mentalitě příslušníků vrstev nižších. Podobně bylo dokazováno, že výsledky krátkodobých zkoušek mohou být poměrně snadno ovlivněny momentálními stavy a rozpoložením testované osoby. Dnes sou inteligenční testy důležitou součástí psychologistické diagnostiky. VYUŽÍVÁNÍ INTELEKTOVÝCH SCHOPNOSTÍ Závažným problémem je co nejlepší využívání schopností. Studenti s vysokým IQ nemusejí mít vynikající prospěch, můžou ho mít špatný nebo dokonce nedostatečný. Nevyužívání schopností je například způsobeno nedostatkem zájmu, negativním postojem, nedostatečnou sebedůvěrou, neznalostí jak postupovat (jak se učit). Toto zkoumal slovenský psycholog Kačáni. Zjistil, že se zde uplatňují mimoschopnostní faktory napomáhající využívání, anebo naopak blokování intelektového potenciálu osobnosti. Těmito mimoschopnostními faktory byly kladné či záporné postoje, motivace a zájmy.

Témata, do kterých materiál patří