Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 22

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (67.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

22. Psychologická problematika ošetřování onkologicky nemocných

Při ošetřování onkologicky nemocných je třeba mít na paměti psychické reakce nemocného na nemoc, které jsou zvláště u této skupiny nemocných velmi pestré a náročné pro ošetřovatelský personál i rodinu nemocného.

Psychologické problémy u onkologicky nemocných je možno rozdělit podle stadia onemocnění a charakteru léčby:

První fáze onemocněnínemocný nemá žádné příznaky, netuší, že by mohl mít onkologické onemocnění – má pouze představu o tom, co je zhoubný nádor, tato představa je závislá na jeho vědomostech a zkušenostech, nevztahuje ji na sebe

Období prvních příznakůnemocný reaguje na subjektivní a objektivní projevy nemoci, může příznaky bagatelizovat a přehlédnout. Někteří nemocní mohou získat podezření na rakovinu a nastane šok z nemoci. U jiných může nastat preventivní obranná reakce – nemocný odkládá návštěvu u lékaře, popírá závažnost příznaků. Může si však také připustit možnost nádoru a být ochromen strachem k lékaři se nejčastěji dostane nemocný, který si uvědomí možnost závažné choroby, nebo je choroba zachycena náhodně. Zjistí-li se nádor, je třeba, aby všichni členové týmu byli seznámeni se stupněm informovanosti nemocného

Ve stadiu rozvinutých příznakůprožívá nemocný celou řadu nepříjemných pocitů, může registrovat změny nebo deformace. Příznaky jsou tak alarmující, že u většiny nemocných je strach a úzkost zjevný již při prvním kontaktu. Nemocný si uvědomuje ohrožení, vyvíjejí se reakce na obranu sebepojetí:

  1. popření – nemocný chce být ujišťován, že nemá rakovinu

  2. vytěsnění – nemocný vytlačuje myšlenku na nádor, vyhýbá se lékaři

  3. regrese – navrací se k nižším formám chování (až infantilita)

  4. projekce - promítá na zdravotníky a rodinu své nepřátelství

  5. racionalizace – pozdní návštěvu lékaře omlouvá „objektivními“ a „pádnými“ důvody

Nemocný je zaplaven nepříjemnými zážitky, které vyplývají z potíží a nejistoty, narůstá strach ze závažnosti choroby, ze smrti, roste úzkost a deprese. Nemocný potřebuje značnou emocionální podporu a empatii.

Postoj k nemoci se dá rozdělit do několika skupin podle toho, jak člověk k nemoci přistupuje a jak ji prožívá.

Na tutéž nemoc mohou nemocní reagovat různě. Zde je výčet reakcí - postojů k nemoci, jak je můžete během praxe v nemocnici u nemocných sledovat:

1. Normální postoj k nemoci- odpovídá skutečnému stavu nebo tomu, co bylo nemocnému o nemoci sděleno.

2. Bagatelizující postoj- nemocný podceňuje závažnost choroby, neléčí se a nešetří se, navrhovaná opatření nedodržuje. Důvodem je často nevhodné přeceňování svých možností, podceňování zdraví jako důležité hodnoty. Často za tímto postojem stojí strach (z bolesti, z potíží, z následků, ze ztráty osobní prestiže).

Témata, do kterých materiál patří