Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 22

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (67,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

22. Psychologická problematika ošetřování onkologicky nemocných Při ošetřování onkologicky nemocných je třeba mít na paměti psychické reakce nemocného na nemoc, které jsou zvláště u této skupiny nemocných velmi pestré a náročné pro ošetřovatelský personál i rodinu nemocného. Psychologické problémy u onkologicky nemocných je možno rozdělitpodle stadia onemocnění a charakteru léčby: První fáze onemocněnínemocný nemá žádné příznaky, netuší, že by mohl mít onkologické onemocnění – má pouze představu o tom, co je zhoubný nádor, tato představa je závislá na jeho vědomostech a zkušenostech, nevztahuje ji na sebe Období prvních příznakůZjistí-li se nádor, je třeba, aby všichni členové týmu byli seznámeni se stupněm informovanosti nemocného Ve stadiu rozvinutých příznakůprožívá nemocný celou řadu nepříjemných pocitů, může registrovat změny nebo deformace. Příznaky jsou tak alarmující, že u většiny nemocných je strach a úzkost zjevný již při prvním kontaktu. Nemocný si uvědomuje ohrožení, vyvíjejí sereakce na obranu sebepojetí: popření – nemocný chce být ujišťován, že nemá rakovinu vytěsnění – nemocný vytlačuje myšlenku na nádor, vyhýbá se lékaři regrese – navrací se k nižším formám chování (až infantilita) projekce - promítá na zdravotníky a rodinu své nepřátelství racionalizace – pozdní návštěvu lékaře omlouvá „objektivními“ a „pádnými“ důvody Nemocný je zaplaven nepříjemnými zážitky, které vyplývají z potíží a nejistoty, narůstá strach ze závažnosti choroby, ze smrti, roste úzkost a deprese. Nemocný potřebuje značnou emocionální podporu a empatii. Postoj k nemoci se dá rozdělit do několika skupin podle toho, jak člověk k nemoci přistupuje a jak ji prožívá. Na tutéž nemoc mohou nemocní reagovat různě. Zde je výčet reakcí - postojů k nemoci, jak je můžete během praxe v nemocnici u nemocných sledovat: 1.Normální postoj k nemoci- odpovídá skutečnému stavu nebo tomu, co bylo nemocnému o nemoci sděleno. 2.Bagatelizující postoj- nemocný podceňuje závažnost choroby, neléčí se a nešetří se, navrhovaná opatření nedodržuje. Důvodem je často nevhodné přeceňování svých možností, podceňování zdraví jako důležité hodnoty. Často za tímto postojem stojí strach (z bolesti, z potíží, z následků, ze ztráty osobní prestiže). 3.Repudiační postoj- zapuzení nemoci, nemocný nebere nemoc na vědomí, nejde k lékaři, potlačuje myšlenku na nemoc a úvahy o ní. Jde o nevědomou disimulaci. 4.Disimulační postoj- nemocný záměrně zkresluje své obtíže, případně je popírá, neinformuje lékaře správně. Motivy bývají různé, například snaha ukončit brzy pracovní neschopnost a co nejdříve se vrátit do zaměstnání z finančních důvodů, z pocitu nepostradatelnosti nebo ze strachu ze ztráty zaměstnání 5.Nozofóbní postoj- charakterizujeme jako nepřiměřenou obavu z nemoci, kdy se nemocný nechává opakovaně vyšetřovat, střídá lékaře. Přeceňuje své drobné, nevýznamné potíže, obává se nevyléčitelných chorob (kancerofobie, kardiofobie) 6.Hypochondrický postoj- nemocný se domnívá, že trpí vážnou tělesnou chorobou, svým obtížím podléhá, nebojuje s nimi 7.Nozofilní postoj- bývá spojen s příjemnými stránkami nemoci. Znamená to, že okolí o nemocného více pečuje, jsou na něj brány větší ohledy. Například dítěti se matka více věnuje, může delší dobu sledovat televizi Účelový postoj- vystupňovaný nozofilní stav. Může být veden získáním soucitu, ohledu, únikem z nepříjemné situace, získáním výhod PEREVENCE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ Primární prevence Znamená zábrana kontaktu s činitelem vyvolávajícím chorobu, respektive zvyšování odolnosti organizmu proti působení tohoto činitele. Protože na vznikunádoru se podílí řada faktorů prostředí i životního stylu, je primární prevence zaměřena na eliminaci těch faktorů, které zvyšují riziko rozvoje nádoru. Prakticky představují rizikové faktory pro rozvoj nádorů zejménakouření, nadměrné pitíalkoholu, nedostatek pohybu, konzumace uzenin, nedostatekvlákniny v potravě, expozice některým chemikáliím (tzv.karcinogenům), expoziceionizujícímu záření a vrozené dispozice. Prakticky tak představuje primární prevencí nádorového onemocnění především boj proti kouření, alkoholizmu, znečišťování životního prostředí, dostatečný pohyb a zdravá strava. Svou největší částí jde primární prevence mimo zdravotnický systém. Sekundární prevence Znamená včasný záchyt onemocnění ve stádiu, které je léčitelné a mnohdy i vyléčitelné. Řada nádorů dokáže růst skrytě i po dobu 5-10 let do objevení se klinických obtíží (nežli pacient přijde s obtížemi k lékaři) a po značnou část této doby jsou nejenléčitelné ale často ikompletně vyléčitelné. Základem sekundární prevence je tedy aktivní vyhledávání nádorových onemocnění, nejlépe plošně v celé populaci. Problémem takového vyhledávání je jeho přínos - tedy částka vydaná za celoplošnýscreening musí být nižší než částka, jaká by byla vydána na léčbu pozdě zachycených nemocných. Mezi programy vyhledávání nádorových onemocnění patří zejm.: pravidelnégynekologické prohlídky -vyhledávání nádorůděložního čípku samovyšetření prsu amammografie -vyhledávání nádorů prsu test na krev ve stolici -vyhledávání nádorů tlustého střeva palpaceper rectum -vyhledávání nádorů tlustého střeva aprostaty vyšetřováníPSA v krvi -vyhledávání nádorůprostaty Sekundární prevenci obvykle provádí lékař prvního kontaktu, tedypraktický lékař nebo ambulantnígynekolog. Terciární prevence Znamená předcházení dalším škodám v důsledku onemocnění nebo i terapie. Vonkologii se terciární prevencí obvykle myslí další sledování pacientů po terapii s cílem včasného záchytu nového vzplanutí choroby (relaps). Terciární prevenci má obvykle na starostionkolog, používá se pro ni pojemdispenzární péče. RAKOVINA A VÝSKYT: U žen je na prvním místěrakovina prsu,rakovina děložního čípku a u mužů je na prvním místěrakovina tlustého střev,rakovina varlat arakovina plic. Dlouhodobé následky chemoterapie: sterilita – neplodnost jaterní cirhóza – poškození jater osteoporóza – zvýšená křehkost kostí encefalopatie – poškození mozku sekundární malignity – u 8–12 %

Témata, do kterých materiál patří