Bohumil Hrabal - Postřižiny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1974
1914-1997
I. část
Literární druh
Epika
Literární forma
Próza
Literární žánr
NovelaTéma
Vzpomínky na autorovo dětství očima jeho maminkyMotivy
Touha po svobodě, moderní doba, veselý životKompozice
chronologickáProstor
Pivovar v NymburceČas
Období 1. republikyII. část
Vypravěč
Ich-formaVeršová výstavba
x PostavyMaryška
Vypravěčka, krásná mladá žena, všichni obdivují její vlasy, chová se přirozeně, svéhlavá, energická
Francin
Manžel Maryšky, občas nechápe chování své manželky, spořádaný člověk, pracovitý
Pepin
Bratr Francina, švec, energický, hlasitý, upovídanýDalší postavy:
Dotkor Grutnorád, Boďa, pan MyclíkIII. část
Jazykové prostředkyHovorová čeština, nespisovný jazyk
Slang, slovácké nářečí
Vulgarismy, cizí slova
,,Tak kde si máme hrát?“ povídám.
,,Kde chcete, vylezte si třeba na komín, jen ať vás není slyšet… celej žurnál polila inkoustem!“ volal Francin, rukávy bílé košile měl v loktech nadkasané gumičkami, teď se obrátil a už neběžel, brouzdal se vysokou trávou, dívala jsem se za ním a on se otočil, dala jsem polibek do dlaně a vyfoukla to políbení jako peříčko za ním.
,,Na komín?“ divil se Pepin.
,,Na komín,“ řekla jsem.
A Francin zmizel za větvemi, jeho bílá košile teď vešla do kanceláře.
,,Tak tedy: Direkción!“ zvolal strýc Pepin a vystoupil na první kramli, pak se rozmyslel, seskočil a řekl: ,,Až po vás.“
A to, o čem jsem od prvního dne v pivovaře snívala, abych našla sílu a vylezla na pivovarský komín, to se tyčilo a stoupalo přede mnou, zaklonila jsem hlavu a chytila se první kramle, perspektiva ubíhala vzhůru stále se zmenšujícími a zmenšujícími kramlemi, ten šedesátimetrový komín v tom zkrácení pohledu se podobal těžkému napřaženému dělu.
DějSkládá se z jednotlivých událostí, které se dějí v pivovaru.
Jednoho dne Maryška pořádá zabíjačku, se kterou jí pomáhá pan Myclík. Pozve na ni správní radu pivovaru, které je odpovědný její manžel Francin, který zabíjačky nemá rád. Maryška navštíví kadeřníka Boďu, který ji umyl vlasy. Když od něj odjíždí, pomáhá Maryšce, aby se jí nezamotaly vlasy do řetězů od kola. Všichni, kteří jí vidí, její vlasy obdivují. Po cestě domů narazila u Grandu na Francina, kterému svojí krásou vyrazila dech.
Další den přijíždí k pivovaru Pepin. Maryška se těší, až ho pozná, ale Francin moc nadšený není. Hned po příjezdů Pepin vypráví různé příhody a vyndá si svoje ševcovské náčiní. Svým vyprávěním narušuje zasedání rady pivovaru a neúmyslně otravuje Francinovi život. Maryška si Pepinovu společnost užívá.
Každý měsíc jezdí Francin do Prahy, kde Maryšce koupí nějaký dárek. Pepin je vyrušuje, když Maryška dostává dárek a Francin mu jde vynadat. Sedne si na židli a přilepí se, protože si na ni Pepin odložil ševcovské lepidlo. Do druhého lepidla si Maryška přilepila vlasy a musela je ustřihnout.