ČD - Hamlet - W. Shakespeare

• spisovná čeština

• dlouhé monology, častý cynismus, sarkasmus, vážné promluvy

• úvahy o minulosti

• blankvers

• filozofické otázky, důraz na charakter postav

Tropy a figury: ironie, metafory, personifikace, anafory, přirovnání, inverze, dvojsmysly

Obsah:

Příběh se odehrává na královském hradě Elsinor v Dánsku. Začíná ve chvíli, kdy se strážným v noci zjeví duch Hamletova otce a snaží se jim něco sdělit. Zpraví o tom Hamleta a tomu duch příští noc vyjeví pravdu o své smrti - Claudius mu ve spánku nalil do ucha jed a tím ho zavraždil. Hamlet slibuje, že ho pomstí. Začne předstírat šílenství a hledá způsob, jak usvědčit svého strýce z vraždy. Pomohou mu kočovní herci, kteří podle jeho instrukcí sehrají scénu, kde je král zabit jedem nalitým do ucha. Claudius nesnese pohled na zmíněnou scénu a tím se usvědčí. Hamlet jde poté za svou matkou, aby jí vysvětlil, jak se věci mají, a zabije přitom Polonia špehujícího za závěsem v domnění, že je to Claudius. Pro toho se Hamlet stává nepohodlným. Pošle ho tedy do Anglie, kde ho mají popravit. Mezitím se z Francie vrací Laertes a zjišťuje, že jeho otec je mrtvý a Ofélie zešílela. Hamlet zatím pozmění dopis pro anglického krále tak, že odsoudí k popravě své proradné bývalé spolužáky, kteří na něj měli na cestě dohlížet. Domů se vrací ve chvíli, kdy se koná pohřeb utonulé Ofélie. Laertes baží po pomstě a dohodne se proto s králem, že uspořádají šermířský zápas, v němž bude bojovat proti Hamletovi. Vezme si otrávený meč a král si připraví pohár s jedem. Z toho se však nedopatřením napije královna. Během rvačky při souboji si Laertes s Hamletem vymění meče, takže se zákeřným jedem otráví oba. Když Hamlet vidí, že je již vše ztraceno, probodne Claudia a nalije mu do hrdla otrávené víno, které zabilo královnu. V tutéž chvíli přichází na hrad Fortinbras norský král, jenž dostal svolení přejít přes dánské území kvůli válce s Polskem. Hamlet ve své poslední chvíli prosí Horacia, aby všem věrně vyprávěl jeho příběh a očistil tak jeho čest.

Ukázky:

Duch. Jsemť tvého otce duch a odsouzen

DUCH: Jsemť tvého otce duch a odsouzen

na jistou dobu v noci obcházet

a za dne, vězněn, (…) Slyš mne, slyš, ó slyš!

tvůj otec jestli kdy ti drahým byl …

Ham. Ó Bože!

Duch. – pomsti tu podlou, neslýchanou vraždu

Ham. Vraždu!

Duch. Ba vraždu podlou, jako každá jest;

HAMLET: Ó Bože!

DUCH: - pomsti tu podlou, neslýchanou vraždu

HAMLET: Vraždu!

DUCH: Ba vraždu podlou, jako každá jest;

však tato podlejší jest nade vše,

a divná víc a nepřirozená.

HAMLET: Mluv rychle, abych rychlou perutí

Ham. Mluv rychle, abych rychlou perutí

jak modlitba neb lásky myšlenky

spěl k pomstě.

Duch. Vidím, že jsi ochoten;

DUCH: Vidím, že jsi ochoten;

a tupější bys byl než tučné bejlí,

jež líně uhnívá na břehu Lethe,