Seifert Maminka

b. Píseň – básník lituje toho, že je jeho dětství pryč

b. Hrdličky – básník se loučí se vším, co mu připomíná dětství a maminku, a je mu smutno

• určení smyslu díla

Smyslem díla je postihnout citový vztah k mamince, který je asi nejpevnějším poutem mezi lidmi.

• pravděpodobný adresát

Jakýkoli čtenář, kniha nemá blíže konkretizovaného čtenáře.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Sbírka vyšla roku 1954 po pětiletém zákazu publikace. Seifert za ni získal Státní cenu za literaturu.

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Není.

PETROLEJOVÁ LAMPA

Všichni už spí a měl bych spát,

však lampa bzučí. Stávalo se,

že zapomněl jsem poslouchat

a neuslyšel nohy bosé.

Maminka zavřela mi knížku

a já jsem musil do pelíšku.

Byl bych ji celou přečtl snad.

Často jsem hadrem přikryl práh,

pod dveřmi škvíra totiž byla,

a plamen opatrně stáh,

aby mě lampa nezradila.

A noční můry pod stínidlem

vrážely do cylindru křídlem.

Dočetl jsem až po obsah.

● atmosféra úryvku

Něžná, trochu melancholická, vzpomínková – básník vzpomíná, jak si tajně četl, aby o tom maminka nevěděla.

● počet postav

2 – básník = lyrický subjekt a jeho maminka

● charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)

básník – citlivý, vnímavý, jako malý rád pozoroval maminku, byl na ni hodný, ochraňoval ji

maminka – prostá žena, hodná, pracovitá, milující, chudá

● charakteristika dalších postav

dědeček – hrál si s vnoučkem, bral ho na výlety

● vztahy mezi postavami

Básník + maminka – syn s matkou, měl ji nesmírně rád a citlivě popisuje jejich vztah

● zařazení úryvku do kontextu celého díla

Dvě sloky z básně Petrolejová lampa, která je asi v polovině sbírky.

● použité jazykové prostředky

- rým střídavý (a, b, a, b)

- spisovný jazyk, srozumitelná slova

název Petrolejová lampa – symbol světla, nočního čtení

personifikace – lampa bzučí, aby lampa nezradila, noční můry vrážely do cylindru křídlem

synekdocha – neuslyšel nohy bosé

zdrobnělina – pelíšek