siteF
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Názvy jednotlivých druhů i skupin se v praxi často zaměňují, což bývá příčinou
nedorozumění mnohdy i s nebezpečnými důsledky. Proto některé z nich jsou uvedeny dále.
Podle účelu se elektrická zařízení dělí na :
• Silová zařízení, jež slouží k výrobě, přeměně, přenosu a rozvodu elektrické energie a k
její přeměně na práci nebo jiný druh energie.
• Sdělovací zařízení, v nichž se elektřina využívá k přenosu, zpracování, záznamu a
reprodukci informací v jakékoliv podobě.
• Řídící zařízenísloužící k měření, řízení, ochraně, sledování a kontrole ostatních
elektrických a neelektrických zařízení.
• Zvláštní zařízení, jež nejsou žádnými z předchozích a slouží zvláštním účelům ( na př. ve
zdravotnictví nebo výzkumu ).
Podle nebezpečí úrazuelektrickým proudem jsou :
12
• Silnoproudá zařízení, v nichž při obvyklém používání mohou vzniknout proudy
nebezpečné osobám, užitkovým zvířatům, majetku a věcem.
• Slaboproudá zařízení, v nichž takové proudy vzniknout nemohou.
Podle druhuse elektrická zařízení dělí na stejnosměrná a střídavá. Ta se dále dělí podle
počtu fází a kmitočtu.
Je nutno upozornit zejména na skutečnost, že sdělovací zařízení, často nesprávně
označována jako slaboproudá zařízení, mohou mít - a často také mají - obvody, které pracují s
nebezpečnými proudy.
Hlavní problém v rozlišování slaboproudých zařízení od silnoproudých spočívá v tom, že
mez bezpečného proudu je v konkrétních případech závislá na dalších činitelích (době
průchodu tělového proudu, situaci postiženého atd.), takže ji nelze jednotnou konkrétní
hodnotou stanovit. Nepřekročení této meze lze však ovlivnit nepřímo, a to předepsáním mezí
dovolených trvalých dotykových napětí, které nesmějí být u částí vystavených dotyku
překročeny. Při tom se rozlišuje, zda jde o napětí střídavé nebo stejnosměrné a části živé nebo
neživé. Ani tyto meze však neplatí zcela univerzálně. Za zvláštních situací, například v
místnostech pro lékařské účely je nutné dodržet hodnoty podstatně nižší. (ČSN 33 2140:
1987).