Beatnické generace

bavlnu a marihuanu, H. Huncle a Joan V. Adams se k němu připojili a žili životem plným drog, jelikož byli

stále pronásledováni zákonem pro jejich drogové aktivity, vzal Burroughs Joan a jejich dvě děti do Mexika, kde

se stala věc, která mu změnila celý jeho život

- chtěl ukázat svoje mistrovské umění ve střelbě podobně jako Wiliam Tel sestřelením poháru z Joaniny hlavy

jenže mu to nevyšlo a Joanu zabil - Burroughs se od té doby toulal po celém světě, až se dostal do severní Afriky, kde v Tangere dospěl k

vrcholnému stádiu své drogové závislosti, prý si píchal až 40 granů heroinu denně. Nakonec odjel do Anglie,

kde podstoupil odvykací kúru - modla beatnické generace - W.S. Burroughs, mnohými odsuzovaný, napadaný, občas zakazovaný, se nakonec

stal mistrem literatury inspirované drogami

- v roce 1983 byl zvolený za člena American Academy of Arts and Letters - jako jeden z mála beatníků se nezajímal o budhismus, ale mnozí obdivují jeho silný důraz na osobní svobodu, i

když neschvalují, jak naložil se svojí vlastní svobodou - poslední zápis v jeho deníku zněl: "Láska? Co je to? Nejpřirozenější lék proti bolesti. Který máme. LÁSKA."

„Nahý oběd“

„Lístek, který explodoval“

„Hebká mašinka“

„Nova Express“

„Feťák“

„Teplouš“

„Hubitel!“

„Divocí hoši“

IRWIN ALLEN GINSBERG (3. 6. 1926 – 5. 4. 1997)

- byl nejmladší ze skupiny beatniků, narodil se v Newarku v New Jersey v židovské rodině, jeho otec Louis

Ginsberg byl středoškolský učitel a básník, jejich styl psaní byl sice až moc odlišný, ale i přesto byl Louis pro

Allena jistým hnacím motorem, stejně jako i jeho matka

- Naomi Levy Ginsbergová, ruská emigrantka levicového smýšlení brzy po svatbě začala trpět duševními

poruchami, její věčné pocity pronásledování různými špióny ji dostaly do psychiatrických léčeben

- na její počest později napsal Allen báseň Kadiš, která se stala velkou výpovědí a vzpomínkou na ni - po dokončení střední školy v Patersonu odešel Allen na Kolumbijskou univerzitu, kde chtěl studovat práva, ale

postupně se přeorientoval na studium anglistiky, zde na univerzitě se i poprvé setkal s Kerouacem,

Burroughsem a dalšími budoucími beatníky

- jednou byl na rok z univerzity vyloučen, když psal obscénní výroky na okna kolejního pokoje, ale roku 1948

získal bakalářský titul, během studia se potýkal s problémy přijetí své vlastní homosexuality

- navazoval kontakty jak s muži, tak i s ženami, zamiloval se i do živelného Neala Cassadyho, který ho však

odmítl, což ho dlouhodobě poznamenalo, o pár let později se seznámil s Peterem Orlovským, který se stal jeho

celoživotním partnerem v oblastni intimní, ale i duchovní a umělecké - 7.října 1955 připravil Kenneth Rexroth v Six Gallery v San Francisku čtení "šesti andělů na jednom jevišti"