FRANCOUZSKÁ LITERATURA 20. STOLET
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maturitní otázka číslo 20
FRANCOUZSKÁ LITERATURA 20. STOLETÍ
ANATOL FRANCE
ROMAIN ROLLAND
ROGER MARTIN DU GARD
Literární skupina OPATSTVÍ
CHARLES VILDRAC
GEORGES DUHAMEL
JULES ROMAIN
HENRI BARBUSSE
LOUIS ARAGON
ANDRÉ MALRAUX
ANTOINE DE SAINT EXUPÉRY
SIDONIE GABRIELA COLETTOVÁ
ANDRÉ MAUROIS
FRANCOIS MAURIAC
ANDRÉ GIDE
GABRIEL CHEVALLIER
MARCEL AYMÉ
JEAN GIRAUDOUX
JEAN ANOUILH
ARMAND SALACROU
ELSA TRIOLETTOVÁ
ANDRÉ STIL
ROGER VAILLAND
VERCORS
ROBERT MERLE
FRANCOISE SAGANOVÁ
GEORGES SIMENON
PIERRE BOULLE
JACQUES PRÉVERT
BORIS VIAN
RAYMOND QUENEAU
VLADIMÍR POZNER
- ve 20.století se v literatuře odráží veškeré společenské jevy doby, prohlubuje se zájem autorů o postavení
člověka a jeho individuální osud
- objevuje se zde řada vynikajících autorů s různými filozofickými východisky a stylistickou mnohotvárností
- literaturu provází především obrovský humanistický patos, víra v člověka jako takového. Nalezneme zde také
návaznost na tradici realismu
ANATOL FRANCE (1844 – 1924)
- pocházel z rodiny významného pařížského knihkupce, obrovské šíře vzdělání dosáhl především díky
sebevzdělávání četbou
- pracoval jako knihkupec, korektor, redaktor, knihovník
- ve svých dílech vyjadřuje myšlenku odluky od církve, sympatizuje s levicovým hnutím
- brzy se stal uznávaným ve Francii i ve světě, je držitelem Nobelovy ceny za literaturu
- jeho literární dílo je velmi široké (eseje, romány, básně, povídky, kritiky…), ale proslavil se především jako
romanopisec a povídkář
- do literatury promítal své filozofické a historické znalosti, pomocí kterých se také vyjadřoval k současnosti
- jeho dílo je velmi rozmanité a rozsáhlé. Píše vytříbeným stylem, různými formálními postupy, napodobuje
mýty a legendy, kroniky i memoáry, vše je plné aforismu a sarkasmu
„Zločin Silvestra Bonnarda“
- román, ve kterém prostřednictvím titulního hrdiny (dobráckého starého filozofa) kritizuje současnou
společnost (nazývá ji krutou a ubližující)
- ukazuje zde na tři opory společnosti (kněze, finančníka, vojáka)
„Názory pana Coignarda“
„Traktér u královny Pedauky“
- filozofické romány
„Historie našich dnů“
- tetralogie, hlavní postavou je zde profesor Bergeret (s autobiografickými rysy)
- jakýsi satirický náhled na život ve velkoměstě (Paříži), protináboženské, vysmívá se zde náboženskému
pokrytectví
„Pod jilmy“
„Proutěná panna“
„Ametystový prsten“
„Pan Bergeret v Paříži“
„Ostrov tučňáků“
- parodie na dějiny Francie, celkem má 8 částí
- pohádkové a fantastické prvky, groteska, parodie a alegorie
„Původ“
- přijetí tučňáků do lidské společnosti, ve chvíli kdy jsou pokřtěni krátkozrakým misionářem
„Starověk“
- líčí vznik soukromého vlastnictví, mýty a legendy
„Středověk a renesance“
- líčí vznik dynastií, vykresluje zde skutečné postavy pod krycími jmény