FRANCOUZSKÁ LITERATURA 20. STOLET
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
„Nový věk“
- 4.-6.část, dějiny do 18.století (po Dreyfusovu aféru)
„Budoucí věk“
- zde společnost končí zánikem, lidé začíná od začátku (historie se opakuje)
„Vzpoura andělů“
- satirický román, protináboženský, antimilitaristický
„Bohové žízní“
- zachycuje zde atmosféru francouzské buržoazní revoluce, postupnou přeměnu chudého zaníceného malíře, jenž
bojuje za spravedlnost, ve fanatického porotce tribunálu
- před vlastní popravou říká : „Revoluce si žádá krev.“
ROMAIN ROLLAND (1866 – 1944)
- realistický prozaik, dramatik, umělecký teoretik a veřejný činitel (za celosvětový mír, byl velkým odpůrcem
obou světových válek)
- svého humanitního vzdělání dosáhl v Paříži a Římě
- specializoval se na teorii divadla a historii umění, byl také velkým hudebním znalcem (studoval na Sorbonně
dějiny hudby), je nositelem Nobelovy ceny za literaturu
- prosazoval tzv. lidové divadlo, díky kterému se dá působit na široké vrstvy obyvatel
„Robespiére“
„Danton“
„Hra o lásce a smrti“
- hry o francouzské revoluci
„Život Beethovenův“
„Život Michelangelův“
„Život Tolstého“
„Život Gándhího“
- životopisy slavných osobností světové kultury
„Jan Kryštof“
- 10 dílná románová epopej, příběh hudebního génia Jana Kryštofa Krafta
- typ román-řeka, kritika francouzské a německé společnosti na přelomu století
- dílo je kompozicí jako symfonická skladba
„Okouzlená duše“
- román také typu román-řeka, o citovém, myšlenkovém, duševním žití ženy svázané konvencemi buržoazní
společnosti
- hlavní hrdinka Anna usiluje o plnohodnotný život ženy, zapojuje se do veřejného života, jediný kdo ji však
zůstane je její syn Marek, který však při srážce s fašisty zemře, zbytek rodiny ji opustí!
- zachycuje zde změny v Evropě, společenské události ve 30.letech, fašismus
- vyslovuje zde mravní naléhavost na humanitní hodnoty
„Petr a Lucie“
- tragická novela, citově strhující příběh tragické mladé lásky byl inspirován bombardováním Paříže na Velký
pátek roku 1918, při němž zahynulo několik autorových přátel
- v literárním přepodstatnění jde o pouhé dva měsíce čisté lásky studenta Petra a z existenčních důvodů
nedostudované výtvarnice Lucie, jejich láska však v sobě nese jisté předznamenání smrti : zrodila se v době
poplachů a nadto Petrovi hrozí odvod do války
- Petr začíná ztrácet jistotu muže ze zámožné rodiny a klade si otázku smyslu života, stále více k sobě s Lucií
přimykají, avšak při velkopátečním varhanním koncertu v pařížském chrámu je čeká „zasnoubení na věčnost“
- v tomto díle ožívá vnitřní svět obou hrdinů, jakoby uzavřených a chtěně se uzavírajících před zlým okolním
světem, avšak tento svět je neustále přítomen ne jako kulisa, ale jako součást jejich světa nejvnitřnějšího