NOVÉ UMĚLECKÉ SMĚRY 19. STOLETÍ, PROKLETÍ BÁSNÍCI%0A

- citovost + obraznost + symboličnost

- posmrtně vyšly jeho kritiky: „Romantické umění“ a „Estetické zajímavosti“

LAUTREMONT (1846 – 70)

- vlastním jménem Isidor Ducase

- mládí strávil v Uruguaji

- jeho dílo bylo dlouho bez ohlasu, objevili ho až dadaisté a surrealisté

„Zpěvy Maldororovy“

- lyrická próza, hřbitovní a satanská atmosféra

- značný vliv Byrona a Baudelaira, krutost + hrůza + sadismus + nihilismus

- vzpoura anděla proti bohu, říká, že bůh je původcem všeho zla

ARTHUR RIMABUD (1854 – 91)

- nadaný, knihovník, vedl bohémský život

- sympatizoval s levicí, dokonce napsal návrh komunistické ústavy

- žil s Verlainem, opustil kvůli němu ženu a dítě

- základ jeho tvorby vznikl mezi 15 až 19 rokem, po 20 roce již nic nenapsal, říkalo se mu „božský rošťák“,

prošel všechna možná zaměstnání (obchodní jednatel, cirkusák..), hodně cestoval (Indie, Egypt…)

- zemřel po amputaci nohy se zhoubným nádorem, navíc stižen syfilidou

- jeho poezie je spontánní, smyslová, bezprostřední. Využívá nevšedního rýmu, je značné hudební.

„Sezóna v pekle“

„Iluminace“

- básnické prózy

„Opilý koráb“ (1871)

- básnická skladba, ústředním obrazem je zde koráb zmítaný v moři

- originalita však spočívá ve zpracování (radikální změna představy o úloze poezie)

- různé autorovy asociace + obrazy + fantazie, velké množství imaginace, snové, hluboký vnitřní svět

PAUL VERLAINE (1844 – 96)

- pracoval nejprve jako úředník, vedl bohémský život, měl vztah s Rimabaudem, kterého však i využíval ke

svému prospěchu, opustil svou ženu a malé dítě, jednou dokonce postřelil Rimbauda v hádce

- v jeho díle impresionismus + symbolismus, důraz na hudebnost verše, výtvarnost poezie, jasný srozumitelný

výraz

- byl velmi impulzivní, dá se říci že i značně rozmazlený svou matkou

- sbírky:

„Básně saturnské“

„Galantní slavnosti“

„Písně beze slov“ / „Romance beze slov“ (1874)

- vrchol jeho tvorby, zde se odráží především krize jeho soužití s Rimbaudem

„Prokletí básníci“

- autobiografická próza, sborník esejů

- výklad moderní poezie své doby

- portréty svých vrstevníků (Corbiére, Mallarmé, Rimbaud, i on sám..)

- nazývá se zde jako chudák Lélian

- dále napsal: „Mé špitály“ a „Mé území“

STEPHAN MALLARMÉ (1842 – 98)

- výrazný představitel symbolismu, jako jediný z prokletých básníků vedl klidný a spořádaný život, byl velmi

vzdělaný, chtěl tvořit parazistní poezii (s vytříbenou formou), často těžce dešifrovatelné, inspirace především

ve snu

„Faunovo odpoledne“

„Sebrané básně“

„Vrh kostek nezruší nikdy náhodu“

- esej o literatuře

TRISTAN CORBIÉRE (1845 – 75)

- vytvořil jedinou sbírku „Žluté lásky“ v níž jsou obsažena dvě témata (moře + námořnictví a Paříž)

- značné využívání ironie a disharmonie