Řecká a Římská literatura

Maturitní otázka číslo 2

ŘECKÁ A ŘÍMSKÁ LITERATURA (EPOSY, LYRIKA, PRÓZA, DĚJEPISECTVÍ, DRAMA, ŘEČNICTVÍ, NAUČNÁ LITERATURA)

HESIODOS

ALKAIOS

ANAKREON

ALKMÁN

PINDAROS

HÉRODOTOS

THUKYDIDÉS

XENOFÓN

PLATÓN

ARISTOTELÉS

AISCHYLOS

SOFÓKLES

EURIPIDÉS

ARISTOFANES

TITUS MACCIUS PLAUTUS

PUBLIUS TERENTIUS AFER

LUCIUS ANAEUS SENECA

MARCUS TULLIUS CICERO

GAIUS JULIUS CAESAR

TITUS LIVIUS

GAIUS PETRONIUS ARBITER

PUBLIUS CORNELIUS TACITUS

TITUS LUCRETIUS CARUS

GAIUS VELERIUS CATULLUS

QUINTUS HORATIUS FLACCUS

MARCUS VALERIUS MARTIALIS

DECIMUS JUVENALIS

PUBLIUS OVIDIUS NASO

- antiquas = starý, starobylý - označení řeckého a římského starověku, v jehož prostředí byla vytvořena stěžejní

díla a významné kulturní hodnoty = ANTIKA

Rysy:

1) Převaha lidských motivů a vlastností

- lidé jednají ve prospěch obce (polis = obec)

- člověk odmítá přejímat stvořené názory, zajímá ho smysl existence

- bohové mají lidské vlastnosti

2) Mládí

- tvořivost, vynalézavost, dynamická kultura

- zvláštní roli mají hry, soutěže, nejznámější Olympijské hry (pro všeobecný mír)

- od 80. Olympijských her začleněny závody múzické: hudba, zpěv (lyry, kithary), deklamování, soutěž trubačů

3) Harmonie a rovnováha

- ideálem člověk vyrovnaný, vyvážený, tvarově i duševně

- pro rovnováhu je nutné umění

- nejdůležitější hudba, poté tanec a gymnastika, to jsou i základní složky výchovy

(například mýtický pěvec Orfeus)

4) Rozum a jas

- světlo brali jako obraz života

(například Prométheus)

- Římané působí silou, Řekové rozumem

ANTICKÉ ŘECKO

Archaické období (8. - 6. st. př. n. l.)

- období změn, vláda rodové šlechty, zlomení nadvlády aristokracie

- v čele samovládci

- odraz změn v literatuře

- typické eposy, je v nich vyjádřen rozpad společnosti

- vznik eposu didaktického = naučného

- velký význam lyriky - oslavná, vlastenecká, bojová, milostná, přírodní

- píše se dějepisná a filosofická próza

Klasické období (5. - 4. st. př. n. l.)

- důležité postavení Athén

- jsou vzorem řecké demokracie

- vznik a rozvoj dramatu, převážně tragédie, ta totiž řešila základní problémy

- později vývoj komedie a rozvoj historické prózy

- vznik politického řečnictví

Helénistické období (323. - 30 př. n.l.)

- ztráta politického vlivu, v čele Alexandrie, Rhodos

- literatura ztrácí význam, stává se výsadou vzdělanců

- projev ve všech existujících žánrech

- nevýznamnými se stávají dramata, rozvoj naukové prózy, obsahující úvahy a kritiky, důraz na gramatiku

- počátky prózy zábavné

Římské období (30. př. n. l. - 476 n. l.)

- období začíná vítězstvím Augusta nad Egyptem

- proto je působení Řecké literatury omezeno

Řecký epos

- epos = píseň, báseň, dlouhá epická báseň, rozvětvený děj, hrdinské činy, didaktický, kosmogonie (představy o

vzniku světa)

- původně zpíván pěvci aiody, dále putujícími pěvci rapsódy