Řecká a Římská literatura

„Jezdci“

„Mír“

„Žáby“

- politické komedie

„Lysistrata“

- dodnes hraná komedie

- Lysistrata = žena rozpouštějící vojsko

- protiválečná komedie

- athéňanka se smluví s ženami všech řeckých měst, že odmítnou mužům milostné požitky, dokud nebude mír

- obsadí Akropoli a státní pokladnu, protože jí hlídají jen starci co nešli do války

- ale tělesným abstinováním trpí i ženy a nakonec se k mužům slavnostně vrátí

ANTICKÝ ŘÍM

Archaické období (245 - 81 př. n. l.)

- politika římské republiky v tomto období ekonomicky vzkvétá

- příznivé podmínky sloužily jen aristokracii

- první pokusy o mírovou literaturu

- doba otroka Livia Andronica, který překládal římskou literaturu do latiny

- rozvoj prózy

Cicerovo období (81 - 31 př. n. l.) „Zlatý věk římské prózy“

- 31 př. n. l. konec republiky, nastalo císařství

- rozkvět prózy

- vymanění z řeckých vlivů

- doba Caesara, próza zastiňuje poezii

Augustovo období (31 př. n. l. - 14 n. l.) „Zlatý věk římské poezie“

- změna římské politiky ve vojenskou diktaturu

- otrokářský systém neodpovídá situaci

- ti nejchudší a nejnižší začínají přijímat křesťanství

- k mravnímu zlepšení měla pomoci i literatura

- známý Maecenas (Mecenáš) podporoval umělce, jejichž dílo odpovídalo zájmům říše

- rozvoj poezie, próza ustupuje do pozadí

Stříbrné období (14 - 117 n. l.)

- období až po nástup císaře Hadriána

- vznik tragédie

- psaly se satirické prózy a poezie

Období úplného úpadku (177 - 476 n. l.)

- rozvoj literatury po jednotlivých provinciích římského území

- ochabnutí tvůrčích sil

- vzkvět křesťanské literatury, antická upadá

Římské drama

- jeho úroveň nedosáhla řecké

- nejhorší jsou konkrétně tragédie

- závislost na řeckých předlohách

- prostředkem zábavy především divadla

TITUS MACCIUS PLAUTUS (251 - 184 př. n. l.)

- tvůrce komedií

- měl římského ducha, psal pro nižší vrstvy a proto se mu dostalo věhlasu

- vyznačuje se živým jazykem, akčností, rušným dialogem, vulgární mimikou

- bravurně píše postavy sluhů

- dochovalo se jich 21

„Komedie o hrnci“

„Chlubivý vojín“

„Lišák Pseudolus“

„Komedie o strašidlech“

- dodnes hrané

PUBLIUS TERENTIUS AFER (195 - 159 př. n. l.)

- psal uhlazenější typ komedie

- více vystavěné, přesnější prokreslení postav, chybí jim ale bezprostřednost

„Dívka z Andru“

„Bratři“

„Kleštěnec“

LUCIUS ANAEUS SENECA

- autor tragédií, stoik (uznávali sebevraždu, on se zabil)

- podřizoval se vkusu doby

- jemně hororové, nevykreslené postavy

MARCUS PARCIUS CATÓ (234 - 149 př. n. l.)

- považován za zakladatele římské prózy

- státník, vojevůdce, řečník

„O zemědělství“

- velmi podrobné

„Počátky“

- rozvinul dějepisnou prózu, nejstarší dějiny Říma až do své smrti - neobjektivní, neumělé