Řecká a Římská literatura
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- 2. st. n. l. - hrůzné příběhy, milostné akty, mystika
- základem je příběh „Amor a Psyché“
- Psyché je trýzněna pro svou krásu Venuší, pro strastech se setkává se svou láskou a získá nesmrtelnost
- Zlatý osel je jediný dochovaný příběh
Římská poezie
TITUS LUCRETIUS CARUS
„De rérum natura“ (= O přírodě)
- epos o poznání světa, o filosofii blaženosti, mravní záchraně
- snižuje strach u bohů, smrti..
- výchovné zaměření
- 3 části - o přírodě, člověku, světě
- vrchol poezie
GAIUS VELERIUS CATULLUS (87 - 54 př. n. l.)
„Odi et amo“ (= Miluji a nenávidím)
- básně pro Lesbii
- historie celé lásky
PUBLIS VERGILIUS MARO (70 - 19 př. n. l.)
„Zpěvy pastýřské neboli Bucolica“
- sbírka básní o pastýřích žijících v lásce, zidealizované, zaujal Mecenáše a ten ho vyzval k dalšímu psaní
- nejlepší římský didaktický epos plný mravních hodnot
„Zpěvy rolnické neboli Georgica“
- o hodnotách rolnického života
„Epos Aeneis“
- psáno z Augustova podnětu, nejznámější
- Aeneis měl být ctnostmi vzorem, dokázat starobylost dynastie Caesarovy, ale štván bohem Junem
- proto hledá s rodinou novou vlast, v Kartágu se zamiluje, bůh Jupiter mu připomíná poslání
- dílo má 10 000 veršů, je to největší římský epos, hrdina se jmenuje po válečném vůdci
- zachycuje putování od chudoby až po založení Říma
- napodobuje Homéra, ale ten vykresluje detaily, kdežto Vergilius vykresluje psychologii
QUINTUS HORATIUS FLACCUS (65 - 8 př. n. l.) „Mistr římské lyriky“
- píše prostřednictvím rozumu
- je nejdříve republikán, satirik, pak se měnil
- zavedl do poezie dopis jako samostatnou literární formu
„Epódy“
- lyrická báseň, která střídá krátké a dlouhé verše
- opakuje útočné básně
- napadají veškeré jevy tehdejšího života, přechody v humor
„Satiry“
- završení satiry v Římě
- není konkrétní
- vystupuje zde ideál běžného života
„Ódy“
- z řeckého ódé = píseň
- vzorem řecká lyrika
- oslavuje zde Mecenáše a Augusta
„Epistuae“
- dílo sám vydal
- mluví zde o sobě, často se i haní, dospěl k životu v ústraní bez tužeb, podle něj je hodnota člověka podle
mravní bezúhonnosti
„List Pisonům o umění básnickém“
MARCUS VALERIUS MARTIALIS (40 - 101 n. l.)
- napsal 1500 epigramů = nápis, útvar didaktické reflexivní poesie
- mají výsměšný ráz (o společnosti, povolání..)
- směje se marnivosti žen a snobství
- jsou konkrétní
DECIMUS JUVENALIS (50 - 127 n. l.)
- psal satirické básně, kritizoval vrstvení společnosti
- jeho díla mají filosofický náboj
PUBLIUS OVIDIUS NASO (45 - 18 n. l.)
- talentovaný básník
- často „lehký“ po obsahové stránce
- autor známého citátu „Šetři otče metly, přestanu už psáti básně.“
- jeho tvorba je dělena do 3 období podle tématu a obsahu
Období erotické (20 - 2 př. n. l)