Socialni struktura, socialni nerovnost, socialni stratifikace a mobilita

SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE

Sociální stratifikace představuje vertikální rozvrstvení společnosti. Podle kritérií sociální nerovnosti sociální stratifikace rozděluje jednotlivé členy společnosti a umisťuje je na pomyslné stupně. Jedná se o rozdělení společnosti do tří hierarchicky uspořádaných vrstev podle znaků sociální nerovnosti - majetek, moc, prestiž, privilegia. Sociální stratifikace je jemnější než tzv. třídní struktura společnosti, kterou používá např. Marxismus, kdy jediným kritériem zařazení jednotlivce do společenské třídy bylo jeho vlastnictví výrobních prostředků. Další komplikací je, že řada sociologů a politiků používá pojmy třída a vrstva jako synonyma.

SOCIÁLNÍ MOBILITA

Sociální mobilita je vzestupný a sestupný pohyb jednotlivců mezi jednotlivými společenskými vrstvami. Sociální mobilita je možná v masovém měřítku až s nástupem moderní společnosti. Tradiční společnost masovou sociální mobilitu neumožňovala, protože nebyly splněny 3 základní podmínky sociální mobility:

1. Sociální pozice v jednotlivých společenských vrstvách musí být relativně přesně vymezeny

2. Hranice jednotlivých sociálních pozic jsou oboustranně prostupné

3. Jednotlivé pozice musí být hierarchicky uspořádány od nejnižších po nejvyšší (musí vytvářet pořadí)

Tradiční společnost, která byla založena na původu každého člověka, nesplňovala především 2. podmínku, tzn. že hranice mezi pozicemi byly neprostupné. Teprve moderní společnost neprostupnost jednotlivých pozic ruší a umožňuje na základě výkonu každého jednotlivce pohyb po společenském žebříčku. Nicméně i v moderní společnosti jsou jistá omezení patrná, jak konstatuje např. teorie konfliktu, která podstatnou část sociální nerovnosti dědictvím.

Sociální mobilita je vertikální, vzestupný pohyb (kariéra) nebo sestupný pohyb (bankrot, pád) v sociální stratifikaci.