Člověk jako sociální bytost, vývojové etapy lidského života
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
11. člověk jako sociální bytost, vývojové etapy lidského života
Základním problémem pojetí člověka obecně je chápání váhy a významu určení člověka jako živočicha (tj. přírodní, biologickou bytost) a člověka jako společenskou (tj. sociální bytost). Pro člověka vnímaného jako bytost sociální, společenská, je velice důležitá kultura.
KULTURA
-tento termín patří dnes k nejfrekventovanějším slovům a používá se k vyjádření:
sociální komunikace
sféry či formy vědomí
oblasti duchovního života člověka a společnosti
vzdělanosti, umění, tradice či i vzorců jednání a myšlení atd.
-za kulturu se považuje vše, co nevyrůstá samo sebou z přírody, ale co vzniká činností člověka a společností (tj. činností člověka chápaného jako sociální bytost) a tak je logické, že vznik člověka je předpokladem kultury (člověk jejím tvůrcem)
-kultura ve své definici znamená velice složitý společenský jev, proces i různé vztahy a zároveň kultura je komplex tvořený aktivní tvůrčí činností lidí
-pro sociologické chápání a zkoumání kultury jsou charakteristické následující momenty:
lidské činnosti a hodnoty
fakt, že kultura je naučená (tj. tvořena lidmi v sociální interakci)
kultura jako celek je kolektivním produktem (tj. tvořena lidmi v sociální interakci)
kultura a její hodnoty se přenášejí z generace na generaci a tak si kultura jako celek zachovává určitou kontinuitu v čase
kultura je adaptivní, tj. schopná na základě činnosti lidí přizpůsobit se vnitřním a vnějším změnám
-dělení kultury podle jejího obsahu:
Materiální kultura - soubor jevů, procesů a vztahů, vztahujících se k uspokojování materiálních potřeb člověka
-prvky - prostředky používané v materiální výrobě; způsoby používání; produkty určené k uspokojování výrobních potřeb; spotřební předměty; umělé materiální životní potřeby
Duchovní kultura - oblast duchovního bohatství společnosti i člověka
-soubor idejí, zvyků, zařízení, institucí, symbolů, představ a názorů a tyto soubory mají různé, často právem velmi odlišné, charaktery, např. : vědecký, estetický, etický, právní a tak podobně a podle toho se rozděluje kultura do několika sfér: umění, věda, filosofie, náboženství, právo, morálka atd.
-pod duchovní kulturu patří tzv. Normativní kultura (tj. společenské normy)
-pojmy, termíny spjaté s kulturou:
enkulturace - proces osvojování kultury
kulturní difúze - kontakt mezi kulturami za přenosu některých kulturních prvků
akulturace - přijetí a osvojení si těchto kulturních prvků, tj. jejich integrace do jiných odlišných kultur (osvojení kultury znamená osvojení univerzálních všelidských složek se složkami specifickými pro určitou vrstvu, třídu či skupinu)
masová kultura - současná kultura, dostupná snad všem
-2 charakteristické znaky a) masovost = velké množství toho, co je předkládáno či těch, kteří to přijímají nebo obojí