Člověk jako sociální bytost, vývojové etapy lidského života

-primární vztah - vztah jedinců, který je založen na osobním kontaktu, intimní známosti a vzájemné pozitivní emocionální orientaci

-pojem primární vztah je daleko širší něž termín primární skupina, jelikož primární skupiny musí být založen na základě primárních vztahů, ale primární vztahy mohou být i mimo primární skupinu ( např. třída, pracovní skupina, milenecká dvojce)

Zhruba do 40.let tohoto století se používalo velice elementární a odlišné rozlišení skupin. Jednalo se o skupiny vlastní, členské (do nichž patřím jako člen) a cizí (sem nepatřím). Toto rozlišení, zavedené amerických sociologem W.G.Summerem, signalizuje i povahu mezi těmito skupinami, kdy moje skupina, vlastní je vždy lepší než cizí. Ale později se pochopilo, že mezi vlastní a cizí skupinou může existovat i jiný než jen nepřátelský vztah.

Sekundární skupina

-tento pojem byl zaveden sociologem ve 20.letech E.W.Burgessem

-všechny skupiny, které nejsou primární, jsou sekundární

-rozlišení:

A) Asociace - relativně dlouhodobá seskupení lidí více či méně formálně organizovaných

-založeno na dobrovolném členství (např. politické strany, pracovní skupiny kluby) a nedobrovolném členství (např. věznice, armáda), případně i na faktickém členství (např. křest v dětství)

1. Etnické skupiny - založeny na faktickém členství, ale tvoří svébytný typ sekundárních skupin

Společenské vrstvy a třídy

Referenční skupiny

-teorii referenčních skupin rozpracoval americký sociolog R.K.Merton

-některé hlavní předpoklady této teorie (předpokladem vzniku referenčních skupin je pluralita skupin)

 každý člověk je členem několika společenských skupin (tento jev se označuje jako pluralita skupinového členství)

 skupiny, v nichž je jedinec členem, nazýváme členské a ostatní skupiny, o nichž sice ví, ale členem není nazýváme nečlenské, přičemž jedinec se s jednotlivými skupinami, v nichž je členem identifikuje v různé míře a stupni

 identifikací se skupinou rozumíme vnitrní přijetí skupinových hodnot, norem a vzorců chování (tzv. interiorizace neboli internalizace)

 identifikace se skupinou není nutná

 skupina, s jejímž hodnotami, vzorci chování a způsobem života se jedinec identifikuje, se nazývá referenční skupina

 skupina je člensky otevřená, jestliže je možný více méně volný vstup do této skupiny, případně je-li vstup podmíněn splnitelnými podmínkami

 skupina je člensky uzavřená, jestliže vstup do ní není možný vůbec (tj. kasty, třídy, rodová šlechta) nebo je velmi obtížný a je podmíněn téměř nesplnitelnými podmínkami (tj. teroristické skupiny, ilegální skupiny, náboženské sekty atp.)

 anticipující socializací rozumíme stav, kdy jedinec v době, kdy ještě není členem své referenční skupiny, ale na členství v ní aspiruje, se na vstup víceméně vědomě připravuje a to tak, že si osvojuje její normativní a hodnotový systém a učí se a napodobuje vzorce chování atp.