Sociální vztahy, lokální versus globální problémy

souhrn kulturních hodnot šířených prostřednictvím masové komunikace nebo kulturních hodnot osvojených nejširším publikem

rasová, národnostní a náboženská nesnášenlivost - základní pojmy, vznik a vývoj, nacionalistické, fundamentalistické a extrémistické ideologie

-ideologie = soustava idejí, teorií, názorů, soustřeďující se obvykle na problematiku společnosti a jejích cílů i konfliktů; později dostala pejorativní význam odtrženého, falešného vědomí (představ) o reálném světě

-politická ideologie usiluje o obecný a ucelený výklad člověka a společnosti, ze které by vycházel program politického jednání určité skupiny ⇒ představuje soubor základních, obecných tezí

-doktrína = představuje soubor názorů na konkrétní problém, může vycházet z ideologie nebo být přímo její součástí (ideologie může být např. liberalismus a jeho doktrínou v ekonomické oblasti „laissez faire“ - omezení pravomocí vlády ve prospěch svobody podnikání)

=učení, nauka, představuje ji systematický soubor principů a názorů na určitý problém

-pro ty, co s nimi souhlasí plní obvykle 4 základní funkce:

1. vysvětlující - napomáhají vysvětlovat politické události a jevy (vysvětlují příčiny krizí, konfliktů, válek apod.)

2 hodnotící - poskytují kritéria a žebříčky hodnot, tzn. určují, co je dobré a zlé, lepší a horší (např. zda je soukromé vlastnictví dobré nebo špatné, zda by měla být nastolena ekonomická rovnost)

3. orientační - orientují své stoupence, poskytují vědomí identity a náležitost k určité sociální skupině (příslušník národa, třídy, vrstvy)

4. programová - nabízejí svým stoupencům základní rysy politického programu a cíle politické akce

+ kromě neutrálního pojetí i negativního chápání, nejvýznamnější je hledisko marxistické ideologie - znamená prostředek legitimizace (ospravedlnění) daného společenského řádu a upevnění jeho statu quo (současný stav) (paradoxem je, že později upevňovala totalitní socialistický systém s funkcemi: legitimizovat a ospravedlnit politický řád, násilí či nelegální cestu k moci, mystifikovat a odvádět pozornost od problémů a neúspěchů, utěšovat a dávat naději „lepších zítřků“, kdy se neúnosná a tíživá společenská a jiná situace zlepší) ⇒ činí si nárok na neomylnost ⇒ netolerantní ⇒ totalitní, chce prostřednictvím státu ovládat celého člověka a celou společnost

-v demokratické společnosti je pluralita názorů, doktrín a ideologií. Úkolem demokracie je poskytnout prostor pro spolužití a vzájemnou toleranci jednotlivých myšlenek a jejich stoupenců, některé ideologie mohou demokratický řád upevňovat nebo v rámci něho nezávisle působit, jiné se ho snaží zničit ⇒ snaha o důslednou kritiku všech nauk, názorů, církví a ideologií ⇒ můžeme odhalit třeba rozpor mýtů, záhad, iracionality či nenávisti, ale i tento přístup je byť v pozitivním smyslu ideologický (spjat s kritickým racionalismem a novopozitivizmem, tj. s filozofickými směry, které prosazoval K.R.Popper)