Lokální datové sítě - LAN

Symetrický pár (Twisted Pair) patří mezi nejlevnější přenosová média. Užívá se buď párů stíněných (STP – Shielded Twisted Pair), nebo párů nestíněných (UTP – Unshielded Twisted Pair). Používají se převážně pro přenos signálů v základním pásmu a pro přenosové rychlosti v rozsahu od jednotek Mbit/s do jednotek Gbit/s.

Nesymetrické koaxiální páry používají pro přenos v základním pásmu kmitočty od 0 do 50 MHz. Přenosové rychlosti se pohybují v rozmezí 1-20 Mbit/s do vzdálenosti stovek metrů. Koaxiální kabel je typické médium pro výstavbu lokálních sítí s relativně vysokou elektromagnetickou odolností.

Optická vlákna, která nejčastěji využívají infračervené oblasti spektra umožňující přenos do vzdáleností jednotek kilometrů při rychlostech až do řádu jednotek Gbit/s.

Podle programového vybavení stanic se rozlišují dva základní typy lokálních datových sítí. Sítě s rovnoprávnými účastníky jsou používány v podstatě málo, i když mají programové vybavení relativně jednoduché a jsou ekonomicky výhodné. Nevýhodou je však poměrně malý přenosový výkon a nízká spolehlivost přenosu. Pro tento typ se používá např. programové vybavení LANsmart od firmy D-Link.

Sítě s obslužnou stanicí (server) používají speciální stanici – server. Server je vybaven síťovým operačním systémem a jsou zde uloženy soubory, které mohou být sdíleny všemi stanicemi v síti. Výhodou těchto sítí je vyšší přenosový výkon a spolehlivá ochrana dat, nevýhodou pak vyšší cena. Nejznámějšími programovými vybaveními tohoto typu jsou např. NetWare firmy Novell.

Architektura sítí LAN obecně vychází z referenčního modelu OSI. Vrstva spojová je však rozdělena na dvě podvrstvy MAC a LLC. Spodní podvrstva MAC (Medium Accesss Control) řídí metodu přístupu ke společné cestě odděluje fyzickou vrstvu od horní spojové podvrstvy LLC (Logical Link Contro – řízení logického okruhu), která se tak stává nezávislou na použitém přenosovém prostředku.

Principy pro využívání společné přenosové cesty se v jednotlivých sítích LAN liší zejména topologií (konfigurací) lokální sítě a metodou přístupu (připojení) ke společné přenosové cestě.

Topologie sítí LAN

Základní typy topologií jsou na obr. 22.1.

Obr. 12.1. Topologie sítí

a) sběrnice, b) hvězda, c) strom, d) kruh, e) dvojitý kruh

Sběrnice (Passive Bus)

Jednotlivá koncová zařízení (stanice) jsou připojena ke společnému vedení, vybavenému na koncích zakončovacími zátěžemi, pomocí tzv. T-rozbočovačů (T-spojek). Nejčastěji se užívá pasivní sběrnice realizované koaxiálním kabelem, který je v místě stanice vybaven rozbočovačem typu BNC-T. Maximální přenosová rychlost signálu a počet stanic jsou závislé na délce sběrnice (velikost tzv. segmentu sítě). Nevýhodou této topologie je potřeba složitějšího programového vybavení pro zajištění přístupu stanic ke sdílenému vedení a také skutečnost, že rozpojení kabelu v libovolné T-spojce má za následek provozní poruchu sítě. Naopak za výhody této topologie považujeme skutečnosti, že je možno jednoduše zvětšovat či zmenšovat počet stanic, a že porucha vlastní stanice neomezí provoz na společné sběrnici. Toto uspořádání umožňuje buď provoz s centrální řídící stanicí nebo bez ní. Rozžíření sítě je možné realizovat např. pomocí opakovačů.