Témata ze strojů a zařízení k ústním závěrečným zkouškám

Technologie výroby: Vhodný termín sklizně je velmi významný činitel, kterým můžeme ovlivnit kvalitu a výnosy biomasy. Není rozhodující jen výnos píce, ale také obsah živin, které může skot využít. Velmi důležitým aspektem je intenzita využití, respektive počet sečí. Na našem území se počet sečí pohybuje od jedné do třech sečí, dle stanovištních podmínek, druhového složení a úrovně hnojení. Jednosečné využití zpravidla volíme na méně úrodných stanovištích, naopak tří sečné využití na živných stanovištích s vhodnou druhovou skladbou vzrůstných trav. Při vyšším počtu sečí se výnos, v závislosti na úrodnosti stanoviště, snižuje, ale zvyšuje se kvalita píce a stravitelnost, což bývá rozhodující faktor. S vyšším počtem sečí se také zvyšuje konkurenční schopnost a zastoupení nízkých trav a jetelovin a stoupá také hustota drnu, naopak vzrůstné zejména dvouděložné plevele jsou potlačovány.

Sečení: Výnos z první seče představuje 60-70 % z celkového výnosu. Optimální doba pro sklizeň první seče představuje kompromis mezi výnosem a požadovanou kvalitou píce. Toto období představuje u trav období od plného vysloupkování do 50 % metání dominantního druhu trav. U jetelovin je to v období butonizace. Při pozdní první seči dochází ke zvýšení množství vlákniny a snížení kvality píce spojené s přechodem trav do generativní fáze, lygnifikací pletiv a klesajícím podílem listů. Doba druhé a třetí seče již na kvalitu nemá takový vliv, tuto píci tvoří převážně listy trav a ostatních druhů, které stárnou podstatně pomaleji než stébla. U dvousečných porostů následuje druhá seč obvykle po 60 až 70ti dnech. Při třísečném využití je interval mezi sečemi 45-50 dnů.

Uskladnění: Tyto věžové seníky vybavené horním plněním za pomoci otáčecích se ramen a paprskových rozrovnávačů - vybíračů, se středovou šachtou a posuvným pístem, nelze naplnit řezankou píce s vlhkostí 45-50 % najednou, ale po částech (5-6 m). Středová šachta po vytažení pístu slouží pro vyskladnění sena. Věžové seníky vybavené automatikou umožňují chod v předem programovaném režimu včetně vybírání hmoty, představují technologii výroby sena s nejnižší spotřebou lidské práce a umožňují téměř plně mechanizovaný proces až po zkrmování. Výhody dosoušení sena v mechanizovaných senících jsou z biologického hlediska v rychlém dosoušení hmoty (nižší závislost na počasí), menších ztrátách na živinách v procesu sušení, minimálním odrolu lístků u jetelovin, bezpečném a vhodném skladování sena. Podstatou horkovzdušného sušení píce je působení horkých spalin topného média a vzduchu o teplotách do 1000°C na čerstvou píci a její rychlá dehydratace na obsah sušiny 10-12 %. Předností této technologie jsou nejnižší ztráty na živinách a biologicky aktivních látkách (7 – 8%). Úsušek (moučka nebo granule) mají kvalitativně charakter koncentrovaného krmiva. K nevýhodám patří vysoké investiční a provozní náklady spojené se stavbou a chodem zařízení. Hlavním úkolem, který se intenzivně řeší, jsou cesty úspor energie. Je možné využít zavadání píce na pokosené na 25 – 35% sušiny (nemělo by trvat déle než 24 hodin), přistoupit k předlisování píce - mechanická dehydratace s následným přídavkem šťáv do krmné dávky hospodářských zvířat. Lze také využít konstrukčních úprav stávajících zařízení (vyšší automatizace spalování včetně využití výpočetní techniky, recirkulace odpadního tepla, montáže homogenizátorů píce apod.).