Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




TŘICETILETÁ VÁLKA

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (26.18 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Během dánské války využili Habsburkové svých momentálních vojenských úspěchů i k upevnění svého mocenského postavení v českých zemích:

  • 1627 – Obnovené zřízení zemské pro Čechy

  • 1628 – Obnovení zřízení zemské pro Moravu.

Obnovené zřízení zemské bylo hlavním trestem vůči vzbouřeným českým a moravským stavům po potlačení stavovského povstání. Byly to nové zemské ústavy, formálně vydané pro obě země zvlášť.

Hlavní zásady Obnoveného zřízení zemského pro Čechy:

  1. Habsburkové získávají český trůn dědičně. Předtím byli českými králi voleni. Nyní už české stavy nemají právo panovníka ani volit, ani přijímat.

  2. Povoleno je nadále jen katolické náboženství. Šlechtici a měšťané (tj. svobodní obyvatelé) musí buď přijmout katolickou víru, nebo se vystěhovat ze země (a nechat tu veškerý nemovitý majetek). Poddaní neměli možnost volby vůbec a museli přijmout katolickou víru → emigrace, rekatolizace.

  3. Čeština zrovnoprávněna s němčinou. Předtím měla přednost čeština, němčina začíná převažovat.

  4. Posílení moci církve, úpadek měst, pokles významu zemského sněmu. Katoličtí duchovní opět získávají právo zasedat vedle šlechty na zemském sněmu. Naopak všechna královská města jako celek mají nadále na zemském sněmu dohromady pouze jeden hlas, takže prakticky úplně přicházejí o politickou moc. Zemské sněmy jako celek měly ale stejně mnohem nižší pravomoci než dříve. V podstatě pouze povolovaly daně. Nemohly ale vydávat zákony, ty nyní vydává přímo panovník.

  • Obnovení zřízení zemské jako celek zcela změnilo poměry v Českém království, z původně stavovského státu se stává stát absolutistický.

Jan Amos Komenský

  • Obnoveného zřízení zemského – masová emigrace lidí, kteří odmítli přijmout katolickou víru. Celkem české země opustilo asi 30000 lidí, hlavně nekatolická intelektuální elita.

  • Nejslavnějším pobělohorským emigrantem byl Jan Amos Komenský (1592-1670). Narodil se v Nivnici u Uherského Brodu (nejisté). Byl biskupem Jednoty bratrské. V roce 1628 odešel do polského Lešna. Zde mu shořel při požáru Poklad jazyka českého, slovník, na kterém pracoval 40 let. Poté hodně cestoval, po Anglii, Švédsku a Uhrách. Ke konci života žil v Amsterdamu. Pohřben je v Naardenu, kousek od Amsterdamu.

  • Komenský je znám především jako „Učitel národů“ a zakladatel pedagogiky. Prosazoval zásady, že škola by měla být pro všechny a školní docházka by měla být povinná. Pro děti do 6 let navrhoval zřízení mateřských škol. Byl to ale také duchovní, spisovatel, lingvista, filosof a kartograf. Napsal spoustu děl, např. Orbis pictus (Svět v obrazech), Škola hrou, Labyrint světa a ráj srdce. Je také autorem mapy Moravy.

  • Měl těžký osobní život. Jeho první žena a dvě děti mu zemřely roku 1622 na mor. V roce 1648 mu zemřela i jeho druhá žena. Jeho největší dílo, velký slovník, mu v Lešně shořel. Musel se nejdříve skrývat a pak emigrovat do zahraničí. Vestfálský mír roku 1648 znamenal konec nadějí jeho a dalších emigrantů, že by se mohli vrátit zpět do vlasti.

Témata, do kterých materiál patří