TŘICETILETÁ VÁLKA

Švédsko – Francouzská Válka 1635-1648, Vestfálský Mír

Francie za třicetileté války

• Po smrti Jindřicha IV. (1589-1610), který založil dynastii Bourbonů, nastoupil na trůn jeho syn Ludvík XIII. (1610-1643). V době nástupu na trůn mu bylo 9 let a vládla za něj jeho matka. Ta ho ale nechtěla pustit k moci, a proto ji v 16 letech svrhnul a ujal se vlády sám.

• Nejsilnější osobou byl za Ludvíka XIII. kardinál Richelieu, který byl královým prvním ministrem v letech 1624-1642. Král nechával většinu politických rozhodnutí na něm.

• Richelieu dělal naprosto odlišnou zahraniční a vnitřní politiku. Doma pronásledoval hugenoty (snaha posílit moc státu). Richelieu výrazně upevnil centrální moc a položil tak základy absolutismu, který potom vyvrcholil za vlády Ludvíka XIV.

• 1628 dobyla královská vojska poslední významnou pevnost (a zároveň přístav) hugenotů La Rochelle.

• V zahraniční politice Richelieu bojoval především proti Habsburkům (španělským i rakouským), tradičním nepřátelům Francie. Ve třicetileté válce proto neváhal podpořit jejich nepřátele, ač to byli protestanti. Francie proto nejdříve podporovalo finančně Švédy. Švédové ve švédské válce nakonec prohráli, s tím se však Francie nehodlala smířit, a proto sama aktivně vstoupila do války. Tím začala poslední fáze třicetileté války, válka švédsko-francouzská. Richelieu zemřel v roce 1642 a válku tak dokončil jeho nástupce v čele státu, kardinál Mazarin.

Švédsko-francouzská válka 1635-1648

• Francie v roce 1635 vstupuje sama aktivně do války na straně protestantského Švédska, protože se obává vítězství Habsburků. Nastává nejdelší a nejkrutější fáze války, v níž už hrají hlavní roli spíše mocenské zájmy než motivy náboženské. Francie bojuje sama proti Španělsku (tato válka bude trvat až do roku 1659, přesáhne tedy třicetiletou válku), v Říši pak bojuje po boku Švédů proti rakouským Habsburkům.

• V této fázi války se hojně bojovalo na území Čech, kam vtrhli Švédové. To byli sice protestanti, sympatie českého obyvatelstva ale nezískali, protože tu hojně rabovali. Armáda se živila na úkor nepřítele a české země patřily nepříteli – Habsburkům.

• 1645 (6.3.) – bitva u Jankova Největší bitva třicetileté války na našem území a jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války. Zvítězili Švédové (velel generál Torstensson), kteří porazili císařskou armádu. Bitva znamenala zásadní zlom ve třicetileté válce ve prospěch Švédů, kteří celou válku nakonec dovedli do vítězného konce.

• Během bitvy byly vypáleny všechny okolní vesnice kromě samotného Jankova. Ztráty: Švédové 2500 (mrtví zranění a nezvěstní), císařská armáda 7500-8000 (z toho 4000 zajatých). Celkem prý v bitvě zahynulo 6500 lidí.

• 1648 – Švédi v Praze. Švédi obsadili Malou Stranu a Hradčany. Ukradli rudolfinské umělecké sbírky na Pražském hradě (nevrátili je dodnes, s výjimkou několika rukopisů). Švédům se však nepodařilo dobýt druhý břeh Vltavy (Staré a Nové Město). Praha byla obléhána a bojovalo se i na Karlově Mostě, Švédové však nakonec neuspěli. Boje v Praze ukončilo až uzavření Vestfálského míru ve stejném roce.