TŘICETILETÁ VÁLKA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Švédská Válka 1630-1635
Sotva byli Dánové poraženi, vynořil se pro Habsburky a Ligu ještě mnohem silnější nepřítel – Švédové
Dějiny Švédska
Švédsko bylo v letech 1397-1523 součástí Kalmarské unie, spojovala všechny severské země (Dánsko, Norsko, Island, Švédsko, Finsko). Kalmarské unii vládli dánští králové, ale již od roku 1448 vedlo Švédsko samostatnou politiku. Kalmarská unie však formálně zanikla až roku 1523, kdy se švédským králem stál Gustav I. Vasa (vládnul 1523-1560), považovaný za tvůrce moderního Švédska. Ten se od Dánska definitivně odtrhnul a založil dynastii Vasovců. Tato dynastie vládla ve Švédsku až do roku 1654. Poslední královnou z této dynastie byla Kristýna. Gustav I. Vasa také zavedl ve Švédsku jako státní náboženství luteránství.
Roku 1630 vpadli luteránští Švédové do Říše (konkrétně do Pomořan), čímž začíná švédská válka. Švédové chtěli zabrat další území a zároveň podpořit protestanty v Říši. Na stranu Švédů se přidalo i Sasko a Braniborsko (rovněž protestanti). Švédy začala rovněž podporovat (zatím pouze finančně) i katolická Francie, která se obává přílišné moci Habsburků.
1631 – Čechy byly obsazeny saským vojskem. Sasko bylo spojencem Švédska. To vyvolalo naděje českých emigrantů, že by se mohli vrátit do Čech.
Albrecht z Valdštejna
Albrecht z Valdštejna (1583-1634) byl asi nejslavnějším českým vojevůdcem všech dob a jeden z největších vojevůdců 17. století vůbec. Češi se k němu ovšem moc nehlásí, protože bojoval na straně Habsburků. Původně byl protestantem, ale přestoupil na katolickou víru. Po bitvě na Bílé hoře zbohatnul na konfiskacích, když skoupil lacino statky zabavené českým povstalcům.
Měl panství hlavně v okolí Frýdlantu a Jičína, v Praze pak nechal vybudovat Valdštejnský palác (dnes sídlo Senátu). Ze svých vlastních peněz vybudoval žoldnéřskou armádu, kterou dal k dispozici císaři. Byl jmenován generalissimem císařských vojsk a císař mu roku 1628 udělil titul vévody. Císař se však obával příliš velké Valdštejnovy moci, a proto ho roku 1630, kdy Habsburkové zvítězili v dánské válce, odvolal.
Albrechtovi z Valdštejna se nakonec podařilo vypudit Sasy z Čech.
1632 – bitva u Lützenu – Habsburkové (Valdštejn) x Švédové (Gustav II. Adolf). Bitva sice skončila nerozhodně, ve svém důsledku ale znamenala oslabení Švédska, protože v ní padnul švédský král Gustav II. Adolf. Jeho nástupkyní se stala jeho dcera Kristýna, ale protože jí bylo v době smrti jejího otce pouhých 6 let, vládnul za ní kancléř Axel Oxenstierna.
Kristýna byla poslední panovnicí z dynastie Vasovců. V roce 1654 se vzdala trůnu, roku 1655 přijala katolickou víru a odešla do Říma, kde zemřela roku 1689.
Valdštejn byl ovšem moc silný, a navíc za zády císaře tajně vyjednával se Švédy a s Francií. Císař ho proto znovu zbavil velení (leden 1634) a pak ho nechal (1634) zavraždit v Chebu. Jeho majetek byl po jeho smrti zkonfiskován.
Švédové byli po smrti krále Gustava II. Adolfa oslabeni. Císař využil oslabení Švédska a uzavřel mír se Saskem, které bylo do té doby spojencem Švédska.
V roce 1634 byli poraženi Švédi v bitvě u Nördlingenu. První porážka švédských vojsk na německé půdě
1635 – mír v Praze mezi Saskem (protestanti) a císařem. Za to, že Sasko uzavřelo tento mír a přestalo bojovat, získává od císaře Horní a Dolní Lužici. Obojí Lužice, kterou připojili k Českému státu Jan Lucemburský a Karel IV., byla pro české země navždy ztracena
Tímto mírem se císař zbavil jednoho nepřítele a osamocené Švédsko nebylo schopno zvítězit. Švédská válka nakonec končí vítězstvím Habsburků.