Časové rozlišení N a V

NÁKLADY A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

K nákladům příštích období patří např. předem placené nájemné, náklady na zařízení většího rozsahu drobného hmotného majetku do užívání, náklady na dlouhodobou propagaci.

Pro druhou stranu tedy pro pronajímatele, provozovatele se naopak jedná o výnosy příštích období.

VÝDAJE A PŘÍJMY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

K výdajům příštích období patří zejména nájemné placené pozadu.

Ze strany pronajímatele se jedná o příjmy příštích období.

Účet 382 – Komplexní náklady příštích období

má obdobný charakter jako účet 381, použije se však pouze v případě, kdy předmětem časového rozlišení je několik nákladových druhů v souvislosti s určitou akcí. Příkladem mohou být náklady na přípravu a záběh nové výroby, na výzkum a vývoj, na dlouhodobou propagaci. Aby se nemusel časově rozlišovat jeden náklad po druhém, přeúčtuje se souhrn všech těchto nákladů na účet 382 prostřednictvím účtu 555 – tvorba a zaúčtování komplexních nákladů příštích období. Na tento účet se pak postupně komplexní náklady rozpouštějí.

c) ČR v širším pojetí – podmínky, dohadné položky (388, 389), rezervy – charakteristika, rezervy zákonné – podmínky a účtování, ostatní rezervy – použití, účtování

DOHADNÉ POLOŽKY

Pokud má účetní jednotka ke konci účetního období pohledávky nebo závazky, jejichž přesná výše není známá, používá k jejich zaúčtování dohadných účtů.

Účet 388 – dohadné účty aktivní = slouží pro zaznamenání pohledávek (někdo nám dluží peníze)

Účet 389 – dohadné účty pasivní = slouží k zachycení závazků (my dlužíme peníze)

tyto účty použijeme, pokud není známa některá z podmínek pro ČR v užším pojetí

388 – Dohadné účty pasivní → představuje pohledávku, u níž neznáme přesnou výši, např. pohledávka za pojišťovnu v důsledku pojistné události, výnosné úroky, které nám nebyly v běžném období vyúčtovány

389 – Dohadné účty pasivní → představují závazek v běžném období a my neznáme přesnou výši, např. nevyfakturované dodávky (za materiál, zboží, elektrickou energii, plyn), nevyúčtované nákladové úroky (úrok z úvěru)

REZERVY

Účetní jednotka si může vytvářet zdroje na krytí v budoucnu očekávaných výdajů – rezervy. Účetnictví považuje rezervy za dlouhodobé cizí zdroje. Smyslem tvorby rezerv je rozložit částku nákladů, které se v účetnictví objeví za několik let, do účetních období, které předcházejí očekávanému vzniku nákladů. Z daňového hlediska je významné členění rezerv na zákonné a ostatní. Zatímco náklady, které vznikají při tvorbě zákonných rezerv, jsou daňově účinné, při tvorbě ostatních rezerv náklady ovlivňují pouze účetní hospodářský výsledek.

Zákonné rezervy