Už zase skáču přes kaluže_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Alan Marshall

Už zase skáču přes kaluže

Výňatek

Umělecký text

Jak čas utíkal, berle ke mně už nerozlučně patřily. Paže se mi vyvinuly mnohem víc než ostatní tělo a podpaží jsem měl tuhá a tvrdá. Berle mne již nedřely a chodil jsem docela snadno.

Naučil jsem se chodit na několik různých způsobů, které jsem si pojmenoval podle druhů koňské chůze. Dovedl jsem běhat, klusat a cválat.

Často a těžce jsem padal, ale během času jsem se naučil dopadat tak, abych se neuhodil do „špatné nohy“. Své pády jsem si rozdělil do různých typů, a jakmile jsem viděl, že upadnu, věděl jsem přesně, bude-li to pád „dobrý“ či „špatný“. Jestliže mi uklouzly berle ve chvíli, kdy jsem už udělal krok kupředu, upadl jsem na záda a to byl nejhorší pád, protože jsem si často vyrazil dech nebo si zkroutil pod sebe „špatnou nohu“. Bolelo to až hrůza, a když jsem takhle upadl, nejednou jsem bušil rukama do země, abych se nahlas nerozplakal. Když mi uklouzla jen jedna berle, nebo narazila na kámen či na kořen, upadl jsem dopředu na ruce a nestalo se mi nikdy nic.

Byl jsem pořád samý šrám, boule nebo škrábanec a večer co večer mi maminka ošetřovala nějaké zranění, které jsem toho dne utržil. Nijak mě to však nekrušilo. Přijímal jsem ty nepříjemnosti jako něco docela běžného a ani na chvíli mi nenapadlo, že by měly něco společného s mým zmrzačením, vždyť jsem se tenkrát za mrzáka vůbec nepokládal.

Začal jsem chodit do školy pěšky a poznal jsem, co znamená být úplně vyčerpán – takové vyčerpání všichni postižení znají a stále se ho obávají.

Vyhledával jsem vždycky co nejkratší cestu k místu, kam jsem se chtěl dostat, a nikdy jsem neobcházel zatáčky, vždycky jsem si nadešel.

Než abych obcházel bodláčí, raději jsem jím prolezl, a než bych si zašel pár kroků k vratům, prodíral jsem se plotem.

Zdravé dítě si vybíjí přebytečnou energii tím, že dovádí, poskakuje, běhá kolem dokola nebo si cestou po silnici před sebou kope kamenem. Také jsem se potřeboval takhle vyřádit, a když jsem šel po silnici, začal jsem nemotorně skákat a vyhazovat, to všechno z prosté touhy ukázat, jak je mi na světě dobře. Když mne však sousedé viděli, jak neohrabaně projevuji radost ze života, dojímalo je to a dívali se na mne s takovým soucitem, že jsem se zarazil, počkal, až přejdou, a pak jsem se znovu vrhal do svého šťastného světa, daleko od jejich smutku a bolesti.

Výňatek

Neumělecký text

Jan Potměšil dostal klíč ke svobodě!

Herec Jan Potměšil, který je po těžké autonehodě upoután na invalidní vozík, dostal univerzální klíč, jenž umožňuje postiženým lidem dostat se na méně přístupná místa.

„Smyslem projektu Klíč ke svobodě je, aby handicapovaní občané měli jednodušší přístup na mnoho míst - na vlaková a autobusová nádraží, do muzeí, kin, divadel či na úřady. Jedním klíčem mohou otevřít toalety nebo spustit schodišťovou plošinu. Důležité je, aby tento drobný klíč v budoucnu snížil nejistotu všech postižených, kteří se chtějí co nejvolněji pohybovat po našich městech a obcích," řekl hejtman Středočeského kraje Petr Bendl, když předal univerzální klíč herci Janu Potměšilovi.