Malířství a sochařství renesance a manýrismu, nizozemský měšťanský realismus v malířské tvorbě

Antonello da Messina (1430-1497) – olejomalby, jemné světelné přechody a barevná harmonie, vyjádření smyslové krásy.

Andrea Mantegna – padovská škola, poprvé užil v nástropní malbě perspektivních zkratek, aby vyvolal iluzi  ILUZIONISMUS.

vrcholná renesance

Základy – Leonardo da Vinci (1452-1519) – malíř, sochař, architekt, inženýr a vynálezce, hudebník, zpěvák, básník, badatel, teoretik umění.Vyučil se v uměl. dílně A. Verrocchia.Klanění tří králů, Madona ve skalách (harmonická kompozice vázaná šerosvitem – pyramida).Poslední večeře (dramatický, psych. motivovaný, vzrušený výjev, pohyby, gesta).Maloval olejovou temperou.Jezdecký pomník Francesca Sforzy, karton Anny Samotřetí, podobizna Mony Lisy Giocondy (ideál ženské krásy).V Miláně založil malířskou školu.

Michelangelo – Bitva u Casciny (atletická mužská těla), Madona Doni (šroubovité vytočení Madony), strop v Sixtinské kapli ve Vatikánu (pás devíti obrazů – nové typy lidí).

Raffael Santi z Urbina (1483-1520) – dvorní malíř papeže Julia II., alegorie teologie, filozofie, poezie a práva; vytvořil si vlastní styl, jehož cílem byla IDEÁLNÍ KRÁSA; monumentální sloh.Athénská škola (alegorie filozofie), Parnas (alegorie básnictví), Vyhnání z chrámu, Vysvobození sv. Petra z vězení.Pro vilu Farnesino namaloval Galateu – nejvýznamnější renesanční mytologický obraz.Pro Sixtinskou kapli navrhl deset tapiserií na náměty Kristova života a apoštolských skutků.Sixtinská madona, Madona della Sedia.

Jeho podobizny – psych. charakteristika a dramatizace.Portrét papeže Julia II., Proměnění Krista (jeho posl. obraz).

manýrismus

Rozkvětu dosáhla benátská malířská škola – kolorismus, barva dominuje nad kresbou, prostorová výstvba obrazu.Hlavním představitelem byl Giovanni Bellini (1430-1516) – jeho žák Giorgione – malíř symb. obrazů a Odpočívající Venuše.

Palma Vecchio (1480-1528) – náboženské a mytologické obrazy.

Tizian (1490-1576) – živost barev a dokonalá charakt. zobrazených předmětů.V dílech ztělesnil ideál lidské krásy a ideální krajinu.Obraz Assunta (Nanebevzetí P. Marie – nádherně vyjádřil pohyb vzhůru), Zavraždění sv. Petra Mučedníka, podobizny a akty.Zobrazoval skutečné barevné hodnoty  znovu uvedl iluzionismus.V náb. obrazech sílí soucítění s tragikou lidského života, zářivost koloritu hasne.Zavrhl smyslový ideál krásy svého mládí.Postavy splývají s prostředím, linie se nedají rozeznat, tvary se vynořují z temnoty.Obraz je subjektivní duchovní hodnota.Apollo a Marsyas.

Ve Florencii Fra Bartolomeo (1475-1517), Andrea del Sarto (1486-1531) a Antonio Allegri (zvaný Correggio - 1489-1534) – iluzionistické fresky, oltářní obrazy (Svatá noc).

Malíři vrchol. ren. napodobovali Raffaela a Michelangela, ovšem vznikl i nový prvek – duchovní obsah.Man. nadřadil nadpozemský život, důležitější byl vnitřní subjektivní zážitek než vnější pravda.Man. zrušil perspektivu a tektoničnost, jednotu místa a času.Umění = výraz čisté fantazie.Char. prvkem je dlouhá a štíhlá postava s malou hlavou a její dynamické prohnutí do šroubovitého postoje.