RENESANCE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ŽŠ LODĚNICE
RENESANCE
SEMINÁRNÍ PRÁCE
Olena Symkanych
9.B
1. Úvod
Renesance = kulturní a společenská epocha v období 14. až 16. století. Snaha o nápravu a obnovu. Obnovení zájmu o vše přirozené a liské. Vyznačoval se mimo jiné zesvětštěním, individualismem a návratem k antice. Též je úzce spjat s humanismem.
Znovuzrození poprvé byl použit pro období rozkvětu umění a vědy, které začalo na konci 13. století v Itálii, italským historikem Giorgiem Vasarim v roce 1550.
Pojem renesance je francouzský překlad užitý francouzským historikem Jules Micheletem a dále rozšířený švýcarským historikem umění Jacobem Burckhardtem v 19. století.
Na konci 20. století se někteří historikové začali vyjadřovat v tom smyslu, že renesancí mohlo být více. Uvažuje se o renesanci 12. století. Výraz byl užíván ve spojení s národními procesy v tomto období, např. anglická renesance, italská renesance atd.
2. Vznik
Počátky renesance jsou kladeny do střední Itálie na přelomu 13. a 14. století. Města se postupně vymanila z nadvlády šlechty a biskupů a formovala se jako samosprávné celky – komuny. Ve městech sídlila velká část šlechty. Nyní přinutily městské komuny, které postupně ovládly zemědělské zázemí města, k přesídlení další část šlechty, žijící ještě na venkově. Šlechtické rody soupeřily ve městě s významnými měšťanskými rodinami i samy mezi sebou. Postupně se však také zapojily do městského hospodářství. Peníze získané z pozemkové renty vložily do finančních operací nebo do výroby a propojily se sňatky s nejbohatším měšťanstvem. Tak se zformovala vládnoucí vrstva. Hlavními příčinami vzniku tohoto uměleckého směru, je hospodářský rozvoj a bohatství italských měst, které získávala díky námořnímu obchodu. Dále měly vliv nové objevy.
3. Renezance v českých zemích
Nástup renesanční architektury v Česku spadá až do 30. let 16. století, do období prvních Habsburků. Od samého začátku pracovali na našem území i zahraniční umělci, kteří přinášeli nové prvky. Renesanční klenba upouští od závratných výšek, stavba vytváří tvarově složité prostory, ve vrcholcích kopulí bývá použita věžička – lucerna, která přináší do kopule světlo. Kopule v české architektuře zdomácněly ale až v době barokní.
Za Ferdinanda I. byl postaven v Praze letohrádek v královské zahradě pro královnu Annu, později nazvaný Belveder. Je to obdelníková stavba blízká Bruneleschimu nalezinci. Padovské tržnici stavěl Paolo della Stella. Vrchol české renesanční architektury představuje Schwarzenberský palác od mistra Augustina s fasádou bohatě zdobenou technikou sgrafita.
- Belveder - Schwarzenberský palac
- Zámek Litomyšl