2_Evropa_přírodní_poměry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
EVROPA
Přírodní poměry
Hory
geograficky nejstarší části Evropy tvoří Východoevropská rovina a Baltský štít (nachází se na Skandinávském poloostrově; zabírá části Norska, Švédska, Finska, Ruska a podloží Baltského moře): jde o evropské prahorní jádro (z období prekambria), ke kterému se během geologického vývoje připojovala mladší pásemná pohoří (jedná se o geografické oblasti tvořené dlouhým pásem hor)
k nejstarším pásemným pohořím Evropy patří vysočiny táhnoucí se z Irska přes Skotsko a Skandinávii na Špicberky: toto horstvo vzniklo na počátku prvohor kaledonským vrásněním (Kaledonie je latinský název pro Skotsko); nejrozsáhlejším a nejvyšším z těchto horských pásem je Skandinávské pohoří
na sklonku prvohor nastala v Evropě rozsáhlá horotvorná činnost: hercynské vrásnění (název podle středoněmeckého pohoří Harz), kdy byla vyvrásněna horstva západní (Kastilské pohoří, Francouzské středohoří) a střední (Středoněmecká vysočina) Evropy. Jedná se o nevysoké vysočiny, které vystupují nejvýše v České vysočině pohořím Krkonoše (nejvyšší hora Sněžka: 1603 m n. m.).
nejvýznamněji byl pozměněn současný povrch Evropy ve třetihorách alpinským vrásněním, kdy byly vyvrásněny Alpy, Pyreneje, Apeniny, Karpaty a Balkánská pohoří (Dinárské hory, Rodopy, Pindos). V těchto geologicky nejmladších územích Evropy stále dochází v nepravidelných intervalech k sopečným erupcím (např. Vesuv na Apeninském poloostrově, Etna na Sicílii, Stromboli na Liparských ostrovech) a zemětřesením (např. v jižní Itálii, Severní Makedonii nebo Řecku).
ve starších čtvrtohorách (pleistocénu) se v dobách ledových rozšířilo ze severní do střední Evropy kontinentální zalednění a ve vyšších pohořích vzniklo horské zalednění. Ledovce zanechaly v Evropě výrazné stopy: morény, bludné balvany, ledovcová jezera a fjordy. Pevninský ledovec dosáhl ve své jižní části severních hranic Česka. V nejvyšších evropských pohořích (např. v Alpách nebo Pyrenejích) jsou ledovce dosud.
horské oblasti vyšší než 1 000 m jsou soustředěny především na jihu a západě světadílu: tvoří necelých 6 % plochy Evropy
nejvyšším pohořím jsou Alpy s vrcholem Mont Blanc (téměř 4 809 m n. m.; v překladu Bílá hora) na francouzsko-italském pomezí
k nejvyšším evropským horám patří dále např. Matterhorn (4 478 m n. m.) v Alpách (na švýcarsko-italském pomezí) nebo Mulhacén (3 478 m n. m.) v pohoří Sierra Nevada na jihu Španělska (nejvyšší hora Pyrenejského poloostrova)
k evropským činným sopkám patří kromě Etny (3 323 m n. m.; jde o nejvyšší činnou sopku v Evropě), Vesuvu (1 281 m n. m.) a Stromboli (926 m n. m.) také např. Beerenberg (2 277 m n. m., v překladu Medvědí hora) na ostrově Jan Mayen (nejseverněji položený aktivní vulkán na světě), Hekla (1 488 m n. m.) na Islandu nebo Montanha do Pico (2 351 m n. m.) na Azorských ostrovech
když na jaře 2010 vybuchla sopka Eyjafjallajökull (1 666 m n. m.) na jihu Islandu, výsledný mrak sopečného popela narušil leteckou dopravu
nejdelší evropskou horskou soustavou je pohoří Ural dlouhé 2 500 km