2_Evropa_přírodní_poměry

Nížiny

• Východoevropská rovina (5,5 mil. km2) je největší nížinou v Evropě: zaujímá evropskou část Ruska po Ural, SV Polsko, Bělorusko, Pobaltí a značnou část Ukrajiny; většina její plochy je zemědělsky obdělávána

• mezi Alpami a obloukem Karpat se v dnešním Maďarsku rozprostírá Velká uherská nížina, kterou řeka Dunaj dělí od Malé uherské nížiny na západě

• další významné evropské nížiny: Francouzská, Pádská (severní Itálie), Rumunská (též Valašská), Severoněmecká, Středopolské nížiny (Pobaltská, Velkopolská, Slezská, Mazovská), Baltská (na území Estonska, Lotyšska a Litvy), Dněperská, Černomořská

• nížiny zabírají 57 % celkové rozlohy světadílu

• Evropa má ze všech světadílů nejmenší průměrnou nadmořskou výšku (290 m)

• nejníže položené oblasti (-28 m) jsou v Kaspické nížině lemující severní pobřeží Kaspického moře

Vodstvo

• Evropa má hustou říční síť

• asi 80 % povrchu světadílu je odvodňováno do okrajových moří Atlantského a Severního ledového oceánu

• 20 % plochy připadá na bezodtokou oblast Kaspického moře (největší jezero na světě se slanou vodou), kam ústí nejdelší evropská řeka Volha (3 534 km)

• druhou nejdelší evropskou řekou je Dunaj (2 811 km)

• velké evropské řeky jsou z větší části splavné

• rozvodí velkých evropských řek bývají v nevelkých nadmořských výškách, proto je poměrně snadné budování průplavů mezi jednotlivými vodními toky: nejvýznamnější evropská vodní cesta vznikla propojením Mohanu (pravobřežní přítok Rýna) s Dunajem (propojily se tak plavební systémy dvou velkých evropských řek – Dunaje ústícího do Černého moře a Rýna ústícího do Severního moře)

• v ústích řek byly zbudovány velké přístavy: např. Hamburk (Německo, ústí Labe), Rotterdam (Nizozemsko, ústí Rýna) nebo Londýn (Velká Británie, ústí Temže)

• významné je také energetické využití řek (výroba elektrické energie) v hydroelektrárnách (např. Norsko, Rakousko): evropské vodní toky jsou po stránce hydroenergetické využívány více než řeky v jiných světadílech

• další významné evropské řeky: Don (Rusko), Dněpr (Rusko, Bělorusko, Ukrajina), Visla (Polsko), Odra (ČR, Polsko, Německo), Loira (Francie), Pád (severní Itálie)

• většina evropských jezer je ledovcového původu

• nejvíce jezer vzniklo v severní a střední Evropě, kde se vytvořily po ústupu pevninského ledovce celé jezerní plošiny (Finská, Mazurská v SV Polsku, Meklenburská v SV Německu)

• v Alpách jsou častá jezera hrazená čelními morénami horských ledovců (např. Ženevské jezero na švýcarsko-francouzském pomezí; jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší jezero ve střední Evropě)

• největší evropské jezero, Ladožské jezero (18 390 km2), je jezero tektonicko-ledovcového původu (bylo přemodelováno pevninským ledovcem)