2_Evropa_přírodní_poměry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Podnebí
Evropa je velmi členitý světadíl, proto podnebný vliv moře zasahuje hluboko do pevniny
pouze východní Evropa má typické kontinentální klima
klimaticky patří Evropa do čtyř podnebných pásem: mírného (největší část), subarktického (severní část), arktického (ostrovy Severního ledového oceánu) a subtropického (pobřeží a ostrovy Středozemního moře)
v Evropě lze rozlišit 6 podnebných oblastí: 1. oblast Středozemního moře (subtropické podnebí: horká, suchá léta a mírné, deštivé zimy); 2. oblast střední Evropy (přechodný typ podnebí: od oceánského ke kontinentálnímu); 3. alpská oblast (významný klimatický předěl mezi středomořským podnebím na jihu a středoevropským na severu; sněžná čára v Alpách je kolem 3 000 m n. m.; charakteristické jsou větry zvané fény vanoucí od jihu na sever: na jižní straně jsou vlhké a chladné, na severní straně suché a teplé); 4. oblast západní a severozápadní Evropy (přímořské mírné podnebí s častými srážkami, hlavně na podzim a v zimě; zdejší podnebí výrazně otepluje Severoatlantský proud); 5. oblast východní Evropy (typické kontinentální podnebí s velkými teplotními amplitudami a menším množstvím srážek; oblast má dlouhé, studené zimy a krátká, horká léta); 6. oblast severní Evropy (subarktické a arktické podnebí; zimy jsou zde dlouhé, studené a léta krátká, chladná; během roku málo srážek – převládají sněhové)
západní a severozápadní Evropa, střední Evropa, alpská oblast a východní Evropa leží v mírném podnebném pásu
Půdy, rostlinstvo a živočišstvo
středomořská oblast: vyvinuly se zde hlavně červenozemě a na vápencích rendziny; vegetace je přizpůsobena sezónnímu suchu: převládají vždyzelené lesy, stromy a keře mají tvrdé a kožovité listy, rostou zde křovinaté porosty tvrdolistých dřevin (vavřín, myrta) – tzv. macchie; žije zde množství ptáků, hadů, ještěrek a hmyzu
oblast mírného podnebného pásu: v nížinách jsou hnědozemě a černozemě, ve středních polohách převládají hnědé lesní půdy a v pohořích podzolové půdy; v minulosti tvořily rostlinný kryt v rovinách travnaté porosty (louky) a dubové lesy, podél řek lužní lesy (luh = louka podél řeky; velmi vlhký listnatý les v oblastech zaplavovaných povodněmi), v pahorkatinách dubovo-jehličnaté lesy a ve vrchovinách a hornatinách bukové a jehličnaté lesy; na místě původních listnatých a smíšených lesů jsou dnes pole, louky a hustá síť komunikací a sídel; ve vysokých horách (např. v Alpách a Karpatech) se vyvinuly výškové vegetační stupně; zvířena: zubr evropský (nejvíce jich žije v Bělověžském národním parku, jehož podstatná část se nachází na území Běloruska), jeleni, srnci, divoká prasata + bohatá ptačí fauna, mnoho plazů, obojživelníků a hmyzu
oblast severní Evropy: převládají zde podzolové půdy a v nejsevernějších oblastech jsou půdy dlouhodobě zmrzlé (permafrost); v jižněji položených oblastech jsou rozlehlé jehličnaté lesy (tajga), směrem k severu vegetace řídne a tajga přechází v lesotundru; v nejsevernějších částech se vyskytuje tundra (keřová, mechová a lišejníková; tundra = rovina porostlá nízkou vegetací); zvířena je druhově chudá (sob polární, liška polární, zajíc bělák, bělokuři, sovice sněžní)