ČESKÁ REPUBLIKA - VODSTVO A KLIMA

V létě převládá spíše typ oceánský, zatímco v zimě kontinentální. Směrem od Atlantského oceánu k východu nabývá podnebí pevninského charakteru.

Zimy jsou chladné a mírné, léta jsou nepříliš horká s dostatečnými srážkami.

Jelikož je území ČR nevelké, nemá na podnebí tak velký vliv zeměpisná šířka, ale více spíš nadmořská výška. Obecně platí, že čím výše, tím klesá teplota vzduchu a stoupá úhrn srážek.

TEPLOTA

rozložení teplot nejvíce ovlivněno členitostí reliéfu a orientací ke světovým stranám a větrům

nejchladnější části země – horské oblasti Krkonoš a Hrubého Jeseníku, nejteplejší části – Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval

nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším červenec

v zimě a na jaře dochází za jasného a bezvětrného počasí k teplotním inverzím – v kotlinách a v údolích se nahromadí těžší vlhčí a studený vzduch, zatímco na výše položených místech je slunečné poměrně teplé počasí, za bezvětří se vzduch v údolích neprovětrává -> dochází k hromadění znečištěného vzduchu

během roku se relativně pravidelně objevují anomálie v chodu teplot – chladná vlna v květnu (Pankrác, Servác, Bonifác), oteplení koncem září (babí léto) nebo oteplení na konci prosince (vánoční obleva)

SRÁŽKY

Déšť

typický vnitrozemský typ ročního chodu srážek s maximem v létě a minimem v zimě

průměrný roční úhrn srážek je cca 670 mm – nejvíce jich spadne v květnu až srpnu (hlavně v červenci během bouřek), nejméně v únoru, na horách v březnu

členitost reliéfu způsobuje proměnlivost v rozložení srážek – významný je vliv návětrných a závětrných stran hor

návětrné strany – spadne více srážek, v zimě více návějí, nejvlhčí oblasti – návětrné strany Jizerských hor, Jeseníků a Beskyd (až 1400 mm ročně)

závětrné strany – méně srážek

nejnižší počet srážek – srážkový stín hor

nejsušší místo republiky – Žatecko (410 mm)

celá západní ½ Čech leží v srážkovém stínu západních hor -> sušší než zbytek

západní Morava – srážkový stín Českomoravské vrchoviny a Drahanské vrchoviny (hlavně Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval)

ve stínu Jeseníků – Opavská pahorkatina

Bouřky

v zimě se nevyskytují, můžou se však vyskytovat od března do října

většinou přicházejí od jihozápadu a nejvíc bouřek si užije Plzeňský, Karlovarský, Českobudějovický, Středočeský kraj a Vysočina. Západní polovina Česka je celkově k náhlým letním bouřkám mnohem náchylnější než ta východní, a zatímco na západě mohou být bouřky každý den i během vln veder, tak na východě je spíše obvyklé, že bouřky přicházejí až při konci veder, při příchodu studené fronty. V létě výrazná část nebo i většina srážek spadne právě při bouřkách.