ČESKÁ REPUBLIKA - VODSTVO A KLIMA

VODNÍ PLOCHY

Průtoky našich řek v průběhu roku značně kolísají v závislosti na srážkách a teplotě vzduchu. Nejnižší průtoky bývají od srpna do prosince, nejvyšší pak v období jarního tání (nížiny – únor a březen, pahorkatiny – březen, hory – duben), v době jarního tání dochází nejčastěji k povodním (půda bývá v tu dobu ještě promrzlá, voda se do ní špatně vsakuje, výpar a spotřeba vody rostlinami jsou malé), ty však mohou nastat i v létě při výjimečně silných deštích. Díky vybudovaným vodním nádržím nás povodně ohrožují o něco méně.

1. JEZERA

přirozených vodních ploch je v ČR poměrně málo a mají malou rozlohu

nejčastěji jsou původu ledovcového (Šumava), krasového nebo rašeliništní

ledovcové – Černé (největší), Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka (nejvyšší)

sesuvný původ – Odlezelské jezero (1872, podmáčení a sesuv svahu)

rašelinná jezírka – Šumava (Chalupské, nebo v Jezerní slati u Kvildy)

krasová jezírka – vznikají krasovými jevy jako jsou škrapy či závrty, jezírko v Hranické propasti (220 m je zatím největší změřená hloubka, maximální hloubka dosud není známa)

nejvýše položené jezero – Laka (1096 m n. m., Šumava)

1. RYBNÍKY

nejstarší rybníky vytvořeny již ve 12. století (jižní Čechy)

slouží k různým účelům – chov ryb, zavlažování pozemků, protipožární a rekreační nádrže

Největší koncentrace rybníků je v Jižních Čechách v Třeboňské a Českobudějovické pánvi, a to díky jejich rovinatosti. Největším rybníkem v ČR je Rožmberk severně od Třeboně (vybudovaný Jakubem Krčínem z Jelčan na řece Lužnici). Další rybníky – Svět, Bezdrev, Máchovo jezero (vznik za Karla IV)

rozkvět rybnikářství - 15. století – budovány rozsáhlé rybniční soustavy navzájem propojené kanály

Vilém z Pernštejna dal vybudovat 34 km dlouhý Opatovický kanál, který zásoboval vodou z Labe 230 rybníků na Pardubicku. Josef Štěpánek Netolický postavil Zlatou stoku dlouhou 43 km. Jakub Krčín z Jelčan se vedle stavby našeho největšího rybníka, Rožmberského, a mnoha dalších proslavil založením Nové řeky, která odvádí velké vody z rybníků třeboňské soustavy do Nežárky.

1. PŘEHRADNÍ NÁDRŽE

vodohospodářsky nejvýznamnější

zajišťují užitkovou a pitnou vodu, slouží k výrobě energie, protipovodňové nádrže (původní důvod), rekreační a průmyslové účely

největší – Lipno, nejobjemnější – Orlík, nejhlubší – Dalešice

Vltavská kaskáda = největším projektem stavby přehrad v ČR

9 přehrad – Lipno 1 a Lipno 2, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vraný

Proč byla vybudována? Dva účely – 1. hydroenergetický (každá přehrada obsahuje turbínu k výrobě elektřiny), 2. ochrana hl. města Prahy před velkou vodou

PODNEBÍ

na území celé ČR je mírné klima, přechodné mezi oceánským a kontinentálním klimatem s typickým střídání 4 ročních období