Diferenciace biosféry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
6. DIFERENCIACE BIOSFÉRY
Biosféra = živý obal Země, tvoří ho rostliny, živočichové a mikroorganismy
- zahrnuje i části ostatních sfér > litosféra, pedosféra (povrch a podpovrchové části Země, půda), hydrosféra (Světový oceán, podmořský život), atmosféra (spodní vrstva), kryosféra
- poskytuje živým organismům vhodné podmínky pro život
- biogeografie = zkoumá prostorové uspořádání biosféry a zákonitosti organismů
- fytogeografie a zoogeografie = rostlinstvo a živočišstvo považuje za významnou součást krajiny a pozoruje jeho vztah k ostatním složkám krajiny
- složení biosféry: O2, H2, C, 99% rostlin, 1% živočichů
1) HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ZONALITA
- zonalita = symetrické uspořádání geografických (vegetačních, klimatických) pásem od rovníku k pólům
- existují velmi značné regionální rozdíly rostlinstva – uplatňují se zákonitosti horizontální pásovitosti (mění se směrem od rovníku k pólům) a vertikální stupňovitosti vegetace (mění se od hladiny oceánů směrem k vrcholkům hor)
1) Horizontální zonalita = vegetační pásma
- soubor zón, které vznikly důsledkem prostorové změny klimatu
- uplatňuje se ve velkých světových nížinách nebo na rozsáhlých zarovnaných površích (v mimo horských územích)
- geobiomy = společenstva rostlin a živočichů, kteří jsou v trvalém spojení se svým neživým prostředím
- od rovníku:
- tropické deštné lesy
- savany
- pouště a polopouště
- stepi – obilnice
- lesy mírného pásu – listnaté, smíšené
- tajga – jehličnatý les
- tundra
- trvale zalidněné oblasti
2) Vertikální zonalita = výšková pásma
- vegetační (výšková stupňovitost) je vertikální rozvrstvení ekosystémů převážně v horských oblastech (např. Alpy, Himaláje, Andy, …)
- je vyvolána hlavně změnou teplot s přibývající nadmořskou výškou (s přibývající nadmořskou výškou se zvyšuje množství srážek a klesají teploty)
- příčiny stupňovitosti:
a) teplota
- průměrná teplota vzduchu klesá s přibývající nadmořskou výškou
- ovlivňuje délku námrazy a počet mrazových dní
b) srážky a vlhkost
- zemský atmosféra díky vodní páře a dalším pevným a plynným příměsím přirozeně filtruje a absorbuje světlo ze Slunce → díky tomu dostávají vyšší místa vyšší intenzitu slunečního záření než nižší polohy
- horské keře a trávy více prospívají ze světelné energie a mají často malé listy, a naopak rozsáhlý kořenový systém
c) složení půdy
- půdy s vyšším obsahem živin díky větší míře rozkladu nebo zvětrávání hornin podporují růst vyšší vegetace, a to zejména dřevin
- ve vyšších polohách jsou půdy chudší a kyselejší, kvůli vymývání půdy srážkami
2) VEGETAČNÍ PÁSY
1) Tropické deštné lesy
- území: kolem rovníku (Amazonský prales, Konžský prales, Indonésie)
- podnebí: vlhké, teplé podnebí, o celý rok kolem 25°C, srážky 2 000 – 3 000 mm